„Odhaduji, že Evropa by si tímto způsobem mohla dlouhodobě zajišťovat zhruba deset procent svých potřeb," řekl Oettinger podle agentury Reuters. Dodal, že Evropa by díky tomu nemusela tolik spoléhat na dovoz energetických surovin z Ruska, s nímž má nyní EU kvůli ukrajinské krizi napjaté vztahy.

Frakování se používá masově především ve Spojených státech

Německo by si podle Oettingera nemělo před těžbou břidlicového plynu takzvaným frakováním zavírat dveře v situaci, kdy využívání tohoto zdroje aktivně podporují vlády zemí jako Británie či Polsko. Německý geologický ústav BGR před dvěma lety odhadl, že země může mít v břidlicových formacích zásoby plynu v objemu až 2,3 bilionu krychlových metrů, což odpovídá více než 20 letům domácí spotřeby.

Podle návrhu zákona, který v pátek společně představily spolkové ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí, by Německo do roku 2021 zakázalo těžbu plynu pomocí hydraulického štěpení čili frakování v kombinaci s horizontálním vrtáním z hloubky menší než 3000 metrů. Zákon by ale umožňoval těžbu ve větších hloubkách. To by podle představ obou ministerstev mělo poskytnout dostatečný prostor pro pilotní frakovací projekty, které ukážou, zda je tento způsob těžby v Německu možný a rentabilní.