„Odhaduji, že Evropa by si tímto způsobem mohla dlouhodobě zajišťovat zhruba deset procent svých potřeb," řekl Oettinger podle agentury Reuters. Dodal, že Evropa by díky tomu nemusela tolik spoléhat na dovoz energetických surovin z Ruska, s nímž má nyní EU kvůli ukrajinské krizi napjaté vztahy.
Frakování se používá masově především ve Spojených státech
Německo by si podle Oettingera nemělo před těžbou břidlicového plynu takzvaným frakováním zavírat dveře v situaci, kdy využívání tohoto zdroje aktivně podporují vlády zemí jako Británie či Polsko. Německý geologický ústav BGR před dvěma lety odhadl, že země může mít v břidlicových formacích zásoby plynu v objemu až 2,3 bilionu krychlových metrů, což odpovídá více než 20 letům domácí spotřeby.
Podle návrhu zákona, který v pátek společně představily spolkové ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí, by Německo do roku 2021 zakázalo těžbu plynu pomocí hydraulického štěpení čili frakování v kombinaci s horizontálním vrtáním z hloubky menší než 3000 metrů. Zákon by ale umožňoval těžbu ve větších hloubkách. To by podle představ obou ministerstev mělo poskytnout dostatečný prostor pro pilotní frakovací projekty, které ukážou, zda je tento způsob těžby v Německu možný a rentabilní.
Frakování se používá masově především ve Spojených státech k těžbě zemního plynu i ropy v břidličných horninách. Při využití této metody se pumpuje chemicky upravená voda s pískem do vrtu, čímž se hornina štěpí a uvolňuje se z ní surovina. Tato metoda se podle expertů ale používá již celá desetiletí k dotěžení starších vrtů i v Evropě, včetně Česka. Ekologičtí aktivisté ale proti tomuto způsobu těžby v posledních letech bojují a tvrdí zejména, že ohrožuje zásoby podzemní vody.
V evropských zemích převládají obavy z ekologických rizik
Díky těžbě břidličného plynu se Spojené státy staly soběstačné v dodávkách zemního plynu a cena této suroviny se na americkém trhu výrazně snížila. Americké firmy tak mají proti těm evropským konkurenční výhodu v levnější energii. To znepokojuje německý průmysl, který proto stále více prosazuje možnost využití domácích zásob plynu.
V evropských zemích převládají obavy z ekologických rizik, a některé evropské země proto uvalily moratorium na využívání frakování, mezi jinými Česká republika a Francie. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v červnu řekl, že Rusko tajně podporuje kampaně zelených organizací proti těžbě plynu z břidlic, aby udrželo závislost Evropy na svém plynu.
Podle Rasmussena, který odkázal na informace některých zemí NATO, vede Kreml „rafinovanou dezinformační kampaň" s cílem podkopat snahy evropských zemí o využití nových zdrojů plynu. Velké nadnárodní organizace jako Greenpeace a Friends of the Earth jeho slova ostře odmítly, podle některých pozorovatelů jsou ale Rasmussenova vyjádření celkem pravděpodobná. Vzhledem ke konspiračnímu naladění Kremlu je možné, že Moskva financuje v Německu a v dalších zemích místní skupiny odpůrců frakování, aniž o tom tito aktivisté vědí, napsal komentátor agentury Bloomberg a známý ruský novinář Leonid Beršidskij, který letos z Ruska odešel.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: čtk, mp
