Současná situace není nikterak příznivá, kvůli hospodářské krizi skončila řada firem ve finančních potížích a počet exekucí roste, přesto však podle vyjádření Exekutorské komory nelze odpovědnost za tuto společenskou situaci přisuzovat právě exekutorům, neboť exekuce se zahajují jen na návrh věřitele.

„Právě věřitel je jediný, kdo může rozhodnout o osudu dluhu, resp. dlužníka. Jestliže dříve věřitelé nad menšími pohledávkami mávli rukou, dnes si to nemohou dovolit, neboť sami čelí finančním těžkostem,“ vysvětluje Báčová a dodává, že žádná exekuce nezačíná sama od sebe. „I když je jejím nutným předpokladem existence dluhu, nejedná se o jedinou příčinu.“

Lidé prý často zapomínají, že soudní exekutor neposuzuje okolnosti vzniku dluhu, tato pravomoc náleží pouze soudům. „V tzv. nalézacím řízení hledají spravedlnost – stanoví, kdo je věřitelem, kdo je dlužníkem, jak vysoká je dlužná částka a do kdy má být uhrazena. Pokud dlužník toto rozhodnutí neuposlechne, věřitel se může (ale nemusí) obrátit na soud podruhé a požádat o nařízení exekuce,“ objasňuje postup soudu Exekutorská komora.