Úvodem se Petráš vyjádřil k tomu, která z firem je jeho favoritem ve vývoji vakcíny. „Curevac ještě pořádně neznám, ale nicméně jde o RNA vakcínu, podobně jako od Biontechu nebo Pfizeru. Jako nejbližší vakcínu, kterou já bych viděl jako perspektivní, bych viděl od AstryZeneky, protože je modelově něčím podobná, co už známe z minula,“ zhodnotil čtyři vakcíny, které mu moderátorka nabídla.

A co on, nechal by se bez obav naočkovat? „Tak pokud jde o tu Astra Zeneku, tak tam bych asi modelově si to uměl představit. Těch dat ještě máme málo, abych měl tu argumentaci, že to je ta správná vakcína. Potřebuji znát bezpečnostní profil, účinnostní profil, nežádoucí účinky...,“ dodal Petráš. 

Petráš následně hovořil i o účinnosti jednotlivých vakcín, kdy farmaceutičtí výrobci se předhánějí v tom, čí vakcína bude nejúspěšnější. „To jsou takové předběžné výsledky, ty nám něco říkají, že to může být příslibem nějaké funkčnosti té vakcíny. Nezapomeňte na to, že první informace přinesl Pfizer a rovnou dodal, že to je po sedm dní po kompletním očkování, nebo 28 dní od zahájení očkování. Čili to je velmi krátká doba. Je to příslib toho, že by to mohlo fungovat, že by to mohlo chránit, ale jak moc a na jak dlouho, to je zatím přespříliš brzo. Zatím z těch současných údajů, které nám poskytli,“ dodal Petráš. 

Své pak řekl i k nebezpečí u vakcín. „Úplně nemůžu říct, že jsem to studoval, že bych přesně řekl, kde jsou ty chyby... ale vzpomínám si, že v rámci hodnocení té první fáze firmy CanSino, což je čínská firma, tak tam se ukázal jakýsi zádrhel v tom, že přece jenom adenoviry jsou viry, které cirkulují v lidské populaci a my jsme částečně vůči nim také imunní. Naše imunita brání jaksi předání dostatečné informace... to je takové dílčí úskalí, a možná,že je překonané. Neříkám, že ty firmy na tom nepracovaly, jak toto úskalí obejít,“ podotkl. A hovořil i o nežádoucích závažných účincích. 

„Očkování není stoprocentně bezpečné, stejně jako není stoprocentně účinné. To musím přijmout jako fakt. Co je od očkování očekávatelné, jsou nežádoucí reakce zejména lokálního charakteru, které mohou být někdy také vyšší intenzity. Z těch dlouhodobých, v podstatě z běžných očkování, nejsou žádné známé. Já jsem teď dva roky věnoval své úsilí analýze, která zkoumala vztah mezi očkováním a autoimunitou a musím říct, že jsem prošel tisíce publikací a celkový výsledek jednoznačně prokazuje, že tento vztah neexistuje,“ dodal.

Co se týče účinku, podle Petráše není jasné, jak dlouhý bude mít vakcína účinek. „Jenom podle těch analogů můžeme předpokládat... vím, že se spekulovalo a mně byly poměrně sympatické čínské vakcíny inaktivované, protože vycházejí z jistých modelů. Modelů konzervativních a o nich můžeme předpokládat, že by ta účinnost mohla být půl roku, možná až dva až pět let. Podobně jako to známe z očkování proti klíšťové encefalitidě,“ podotkl. 

Vakcína Pfizeru a Biontechu je první RNA vakcínou. Používá malou část genetického kódu koronaviru, kterou tedy vytrénuje lidskou imunitu k obraně, pokud by se dotyčný opravdu nakazil. Jak se liší ten princip od toho, co známe? „Jde o způsob prezentace toho antigenu. Ten antigen vlastně nedostává tělo v podobě toho skutečného antigenu, ale v podobě té skutečné informace. A jde o to, aby vlastně ta hostitelská buňka, která přijme tuto cizí RNA, aby ji přijala do té míry, že vlastně začne na svém povrchu exprimovat právě ten příslušný antigen a na to už začne reagovat imunitní systém jako na nějakou cizorodou látku. Čili má to zprostředkované přes antigen získaný tedy rovnou z těch lidských buněk. Je to velmi technologicky vyspělý krok, ale je otázkou, jestli je namístě v téhle době tento pokus, experiment... jestli jsme na něj připraveni. Jestli to není dost vyspělá technologie na to, aby byla potom přijatelná pro očkování,“ podotkl Petráš. Podle něj je vývoj velmi překotný. „Nejsem schopný odvodit, jestli v budoucnu existuje nějaké potenciální riziko z tohoto genetického očkování,“ sdělil. 

Dalším hráčem je také společnost Curavac, která spolupracuje s americkým vizionářem Elonem Muskem. Chtějí vymyslet model mikrotováren, které by umožnily vyrábět miliardy vakcín kdekoliv na světě. To si Petráš úplně nedovede představit. 

A kdy budou vakcíny dostupné v českých ordinacích? „Tak podle všech těch předzvěstí to vypadá, že by to mohlo být v lednu,“ podotkl. „Úplně si jistý nejsem, ale možná, že se na nějaký trh dostane. Jestli na český trh, možná nějaké snažení tady bude, ale nejsem si zcela jist... Byl jsem přizván jako externí expert do ECDC pro covidovou vakcínu, abychom nějakým způsobem jako externisti pomohli při, řekněme, posudcích těch vakcín, které by měly přijít na evropský trh, a v podstatě začínáme,“ uvedl. 

Závěrem se pak hovořilo i o vývoji tuzemského séra, v němž se nyní nepokračuje. „Zřejmě nebude zájem. Nemám ale pocit, že by to byla prohra nebo ztracený čas,“ říká Petráš. 

Psali jsme:

Nas*aný národ. Fronty a hov*diny. Na Hamáčka se to valí

Profesor Flegr: Ať to lidem zaplatí stát! Nové věci ke covidu

Kukla (ANO): Audit potvrdil, že Kraj Vysočina i jeho příspěvkové organizace dobře hospodaří s energií

Tomáš Krystlík: Měla být vyvozena odpovědnost za komunistickou éru?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.