Možný návrat Václava Klause do vedení ODS neodmítly jen špičky strany, kterou spoluzakládal, ale i novinářsko-politologická obec, upozorňuje na úvod svého ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích Petr Žantovský. „ODS, jak už jsme si říkali minulý týden, je na konci svých sil a vůbec neví, co sama se sebou. A volání po návratu Václava Klause je projevem nejen toho, že nevědí, co se sebou a kam dál, ale také toho, že ti, kteří to vymysleli, jsou politicky velice neprozíraví lidé,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Vedle prozíravosti jim chybí i zdvořilost. „Když si vezmu slova paní Němcové, která prohlásila, že by velmi ráda s Václavem Klausem spolupracovala na všech liniích, ale jeho návrat do vedení ODS nepovažuje za žádoucí, tak to je moc pěkné vyjádření. Jinak řečeno ´My od tebe, vážený pane profesore, něco chceme, ale ne, aby ses nám do toho pletl´. Představa, že na něco podobného Václav Klaus naskočí, je velmi naivní, protože jako velmi zkušený a obratný politik nemá zapotřebí zachraňovat z bahna něco, co do něj uvrhli lidé, kteří se přes jeho záda vyšplhali nahoru,“ podotýká Petr Žantovský.
Návrat Klause by byl podle politologa pro ODS katastrofou
Na celé akci považuje za nejsmutnější to, že ODS tím jen dokazuje, že vůbec neví jak dál a co s ní bude. „Co bude s Václavem Klausem, je věc Václava Klause, ale co bude s ODS, je věcí nás voličů, ale její vyhlídky jsou tristní. Co se týče mediálního obrazu téhle aktivity, tak se celkem dal předpokládat. Četl jsem analýzu pana Mlejnka, který prohlásil, že návrat Václava Klause by byl naprostou katastrofou pro ODS, že by to byl návrat všech nejhorších možných zvyklostí a věcí z devadesátých let. To je typická mantra české novinářsko-politologické obce,“ tvrdí mediální expert.
Psali jsme:
Připomíná, že s tímto hodnocením nezůstal politolog Josef Mlejnek zdaleka osamocen. „Stejným způsobem se dlouhodobě vyjadřovali lidé jako Tabery, Macháček a podobně. To jsou lidé, kteří nejsou schopni vůbec odlišit osobní sympatie k někomu, nebo v daném případě antipatie, a politickou realitu, kterou mají popisovat nebo dokonce nedejbůh hodnotit. A potom ta hodnocení vypadají takhle jalově jako to Mlejnkovo. A to byla taková jednotná novinářská vlna,“ všímá si Petr Žantovský.
Šéf Transparency International čeká ostrý boj o parlamentarismus
„Nikde jsem nezaregistroval, že by někdo vystoupil s úvahou nad tím, jestli by to spojení mohlo být pro ODS užitečné v případě, že by Václav Klaus dostal volné ruce k čemukoli. To je sice možnost velmi hypotetická, ale nikdo ji ani nepřipustil. Ta jednotnost názorů něco vypovídá o české novinářské obci. A už v té souvislosti – a budu o tom hovořit i v dalších dvou glosách – mě zaujalo, jakým způsobem se začalo znovu mávat slovy jako demokracie, parlamentarismus a podobnými zásadními pojmy,“ poukazuje mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
Velmi ho zaujalo, že se těmito slovy začal ohánět i ředitel Transparency International ČR David Ondráčka. „Přečetl jsem si jeho vyjádření, že následující volby, tedy ty předčasné, budou nejdramatičtější volby, jaké jsme tu kdy zažili, že to bude opravdu ostrý boj, a teď cituji ´o demokracii a parlamentarismus´. Nevím, jestli tím pan Ondráčka myslel, že tím hlavním nepřítelem bude Miloš Zeman jako proponovaný panovník, který tuhle funkci ale nemá a nechce ji mít, pokud vím, přesto mu ji novináři neustále přisuzují,“ podivuje se pro ParlamentníListy.cz mediální odboník Petr Žantovský.
Kalousek naučil novináře strašit Zemanovým pošlapáváním demokracie
„To je mantra, kterou se novináři naučili od Miroslava Kalouska, jenž první přišel s tím, že Zeman porušuje demokratické principy a vlastně vše, co reprezentuje, je také pošlapáním demokracie a svobod v naší zemi a je třeba s tím bojovat. Koneckonců před Kalouskem něco podobného vyjádřila i paní Němcová, když uvedla v jednom ze svých výroků při jednání o stojedničkové koalici, že je třeba panu prezidentovi stále čelit a bojovat s ním. Tak to mi přijde opravdu směšné. Jako se dříve bojovalo s Klausem, tak teď se bojuje se Zemanem,“ zmiňuje Petr Žantovský.
Prý neví, jestli si naši politici nevšimli, že máme v Ústavě zakotvenou funkci prezidenta, nebo jim tato skutečnost jenom vadí. „Jak by se asi chovali, kdyby na Hradě neseděl Zeman, ale třeba pan Schwarzenberg. To se hypoteticky těžko odhaduje. Nicméně Zeman je vděčný terč a novináři se toho také chopili. Stejně jako pan Ondráčka, což je šéf občanského sdružení, které si klade za cíl dohlížet na regulérnost voleb. To je cíl velice chvályhodný, avšak jako většina podobných aktivit i Transparency International k tomu není nikým povolána,“ upozorňuje mediální odborník.
Je třeba respektovat i tu část Ústavy, která se nám zrovna nehodí do krámu
Jde o soukromou akci tohoto občanského sdružení a je otázkou, jak budou jednotlivé výstupy z jeho aktivit interpretovány. „Z té dikce se dá předpokládat, že to budou velmi bojovné teze. Pravděpodobně budou hrát do karet volebním subjektům, které jsou téhož názoru, že jsou ohroženy demokracie a parlamentarismus. Domnívám se, že se tady nebojuje o demokracii, ale o výklad toho slova a o to, jestli umíme číst v zákonech, jestli umíme číst v Ústavě a jestli jsme schopni respektovat i tu část Ústavy, která se nám zrovna nehodí do krámu,“ podotýká Petr Žantovský.
„Ale tvrdit, že kvůli Miloši Zemanovi demokracii ztrácíme, je hloupé a nepravdivé. Bohužel to prochází napříč českými médii, a to už od prezidentské volby. Navíc Miloš Zeman tím, jak ve svém inauguračním projevu vyhlásil válku jisté části českých novinářů, musel počítat s tím, že bude takto neoblíben v té obci, kterou takto nakopl s rozběhem. Ale myslím, že on s tím tak trochu počítá, i s určitým gustem a že mu tenhle stav vyhroceného vztahu docela vyhovuje. Nevybavuji si, že by někdy vyjádřil uspokojení nad nějakými novinovými nebo mediálními reflexemi na své činy nebo svoji osobu,“ konstatuje Petr Žantovský.
Všichni se najednou bojí Babišových peněz i jeho vlivu
A dalším bojovníkem za demokracii a parlamentarismus je Andrej Babiš, jehož billboardy vidíme podél českých silnic už delší dobu. „Pan Babiš má samozřejmě velké prostředky, všichni to vědí, všichni to píšou, všemi médii jdou různá čísla, kolik tak asi Babiš nastrká do volební kampaně. A suma sumárum to je všechno projev toho, že se najednou Babiše všichni bojí, počínaje novináři a konče politiky. Bojí se jeho peněz, bojí se jeho vlivu,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
To, že se ho všichni bojí, znamená, že nedůvěřují svým voličům. „To je pro demokracii vážnější. Připomenu starou známou paralelu, že demokracie by byla krásná, kdyby v ní nebyli voliči. To je hezké, ale poněkud velkopanské přesvědčení. Nedůvěřujeme voličům a jejich zdravému rozumu, ale přitom voliči už mnohokrát ukázali, že zdravý rozum mají. Ať už to bylo ve volbách v roce 1998, nebo v roce 2010, kdy sice pustily do Parlamentu subjekty typu Věci veřejné, ale ty tam pronikly jen velice málo. Nebylo to tak, že by si pan Bárta koupil nějaký jasně dvouciferný výsledek,“ poznamenává Petr Žantovský.
Okamura i Babiš by se měli dát dohromady s Petrem Cibulkou
Stejně tak nepředpokládá, že bude mít výrazně dvouciferný výsledek ANO 2011 Andreje Babiše a velmi by ho překvapilo, kdyby tomu tak bylo. „Ale už teď lidi strašíme jeho jménem. A média jsou plná toho, že je další hrozbou pro demokracii, zatímco pan Babiš naopak hrdě říká, že on je jedinou spásou pro demokracii. Bude ještě zajímavé pozorovat, jaký to bude mít vývoj. A myslím si, že v podobném ranku se ocitne patrně také Tomio Okamura se svojí stranou-nestranou, hnutím-nehnutím,“ domnívá se mediální odborník.
Tomio Okamura
„Když jsem si četl některá vyjádření, tak mě napadlo, že by bylo vhodné, aby se pan Okamura a možná i pan Babiš dali dohromady s panem Cibulkou, který ty věty, které říká Okamura nebo Babiš o přímé demokracii, volbě starostů, odvolatelnosti politiků a tak dále, který je má přímo v názvu, nekonečném názvu strany dříve Pravý blok, dnes má ta strana název snad na deset řádek. Každopádně jsou to Cibulkovy myšlenky a je velká škoda, že se ti tři pánové nedali dohromady, protože se domnívám, že by tak s velkou pravděpodobností docílili minimálně pětiprocentního výsledku,“ míní Petr Žantovský.
Každý z politiků se obklopuje nějakým typem novinářů
Před volbami prý nastane u novinářů velice zajímavé štěpení. „Každý z těchto pánů si kupuje, nebo se obklopuje, abych byl korektní, nějakým typem lidí. Kolem pana Babiše se začíná objevovat jméno Karla Hvížďaly, to bych opravdu nečekal. U Martina Komárka mi to přišlo logické, protože je jedním z prvních privatizátorů Mladé fronty a je i akcionářem toho podniku, který Babiš kupuje, takže se přes Komárka mohl dostat k zajímavým informacím, které mohly být pro tuto transakci užitečné. Ale k čemu se dostane přes Hvížďalu, to věru nevím. A co k tomu vede Hvížďalu, to také věru nevím. Jistě k tomu ale nějaké důvody má a třeba nám je někdy v budoucnosti vyjeví,“ doufá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
