Podle zveřejněných dat Eurostatu se česká harmonizovaná inflace (HICP) v červnu snížila na 1,1 % a byla tak po té švédské druhou nejnižší v celé Evropské unii. „Nejnižší roční míry inflace byly zaznamenány ve Švédsku (1,0 %), v České republice (1,1 %) a v Dánsku (1,8 %). Nejvyšší roční míry byly zaznamenány v Rumunsku (9,2 %), Litvě (5,4 %) a Bulharsku (5,2 %). Ve srovnání s květnem 2026 roční inflace klesla ve dvaadvaceti členských státech, ve třech zůstala stabilní a ve dvou vzrostla,“ upřesnil Eurostat.
Také ČNB potvrdila, že červnová inflace se pohybovala pod průměrem EU (2,9 %) i eurozóny (2,8 %).
???? Česko mělo v červnu druhou nejnižší inflaci v EU. ?? V harmonizovaném pojetí HICP dosáhla 1,1 %. ??Byla tak pod průměrem EU (2,9 %) i eurozóny (2,8 %).
— Česká národní banka (@CNB_cz) July 17, 2026
?? Z posledního záznamu měnověpolitického jednání bankovní rady:
„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu… pic.twitter.com/XnDGhlcUtV
Nízkou inflací se pochlubil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Před 4 roky vláda nezareagovala na vývoj cen energií a měli jsme v tuto chvíli čtvrtou nejvyšší inflaci v EU. Dnes ji máme díky včasným energetickým opatřením druhou nejnižší. Podle nejaktuálnějších čísel Eurostatu 1,1 %. Důležitá zpráva pro podniky, domácnosti, investory i Českou národní banku,“ publikoval na svém facebookovém účtu.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
„Jak se nám podařil takto pěkný výsledek? V první řadě do harmonizované inflace se nezapočítává tzv. imputované nájemné, tedy ceny bytů, takže je ještě nižší než národní inflace. V ČR navíc ještě doznívá vlna zlevňování elektřiny a plynu, která je díky hojně rozšířeným fixacím opožděná oproti západním zemím. A spolu se Švédskem také procházíme obdobím nejrychlejšího zlevňování potravin,“ objasnil ekonom Petr Dufek.
Nejméně inflační ekonomiky jsou mimo eurozónu
Podle Dufka je zajímavé, že první tři aktuálně nejméně inflační ekonomiky jsou mimo eurozónu, kde průměrná inflace dosáhla 2,8 %. Nejvíce inflační ekonomiky jsou naproti tomu ta přehřívající se rumunská a vedle dvě již euroizované – litevská a bulharská.
„Jak je opět vidět, jednotná měnová politika není šitá pro tak nehomogenní prostor, jakým je eurozóna,“ upozorňuje odborník.
Problémem podle něj zůstávají ceny ve službách, které dynamicky rostou o více než tři procenta. V ČR nicméně o více než 4 %. „Celkově máme hezky nízkou inflaci, avšak především jen díky zlevňování potravin a fixacím cen energií. Takže jen dočasně,“ upřesnil Dufek.
Babišova drahota versus Fialova drahota
V období vlády Petra Fialy (ODS) podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila kumulativní inflace od nástupu kabinetu do jeho konce přibližně 30 %, podle Eurostatu (HICP) kolem 32 %. Ceny tak za čtyři roky vzrostly zhruba o třetinu.
Meziroční inflace přitom na začátku mandátu (prosinec 2021) dosahovala 6,6 % (nejvyšší od roku 2008) a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy vzrostla na 18 %. Šlo o druhou nejvyšší průměrnou roční inflaci v novodobé historii ČR (15,1 % v roce 2022). Následně díky restriktivní politice ČNB, poklesu cen energií a globálním faktorům rychle klesala a od roku 2024 se pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky.
Tehdy opoziční hnutí ANO toto období označovalo jako „Fialovu drahotu“. Opozice kritizovala zejména reakci na energetickou krizi po invazi Ruska na Ukrajinu. Vláda naopak poukazovala na to, že inflační tlaky začaly sílit už za předchozího kabinetu Andreje Babiše a že její opatření (konsolidační balíček, zastropování cen energií apod.) přispěla k následné stabilizaci.
Inflace se stala výrazným tématem v předchozích dvou sněmovních volbách. Ve volbách v roce 2021 Petr Fiala a koalice SPOLU kritizovali „Babišovu drahotu“.
Inflace tehdy na konci roku již přesahovala 6 % a byla nejvyšší za 13 let. Obavy z růstu cen energií a potravin pomohly opozici k vítězství.
V roce 2025 se role obrátily. Opozice (ANO) úspěšně využívala narativ „Fialovy drahoty“ a kumulativního zdražení o ~30 %. Ekonomika a životní náklady patřily k hlavním tématům kampaně vedle bezpečnosti a zdravotnictví. I přes pokles inflace na nízké úrovně v roce 2025 voliči pocitově reagovali na předchozí zdražování.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, že máme nízkou inflaci především díky včasným energetickým opatřením kabinetu Andreje Babiše?
