Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
Podle něj je stále jedinou účinnou zbraní proti viru očkování a účinnost ukazuje i průměrný věk hospitalizovaných pacientů – těch očkovaných a těch bez vakcíny. „Minulý týden byl průměrný věk hospitalizovaných 68 let, přičemž u očkovaných to bylo 78 let a u neočkovaných 63. Pacientům, kteří potřebovali jednotku intenzivní péče, bylo mezi očkovanými průměrně 82 let, mezi neočkovanými 62. Je jasně vidět, že jejich průměr je mírnější. Aktuálně nemocnice eviduje kolem stovky pacientů s covidem-19.“
Miloš Voleman se proto obává, že se zopakuje dění na jaře nebo z loňského podzimu, kdy byla zdravotnická zařízení zaplněna pacienty a fungování nemocnic omezeno. „Existuje varianta, že se dostaneme do stavu největší špičky zjara. Je to dost možné,“ podotkl. Aby se tak nestalo, nabádá k očkování. „I když se očkovaný nakazí, tak průběhy nemoci u takových pacientů nejsou těžké. To znamená, že lidé, kteří se infikují a mají očkování, mají mnohem nižší pravděpodobnost skončit v nemocnici a na JIP. Problém není v absolutním počtu nemocných, ale v počtu pacientů, kteří potřebují lůžkovou nebo intenzivní péči,“ popsal.
Testovat očkované nepřinese efekt
Odcházející vláda spustila očkovací kampaň, kde jsou vidět mrtvá těla či nemohoucí pacienti s hesly jako: Měl svoji pravdu. Měl spoustu výmluv. Voleman to srovnává s obrázky na krabičkách od cigaret. „To je v podstatě to samé, ale nevím, zda to lidi odnaučilo kouřit. A tohle bude stejné. Část společnosti už nepřesvědčí nic,“ řekl.
Redakce se lékaře a místopředsedy Lékařského odborového klubu ptala, zda by se měli testovat i očkovaní lidé, kteří mohou rovněž nákazu přenášet, i když třeba nemají projevy nemoci. „Je otázka, jak moc může očkovaný člověk přenášet virus, jak dlouho ten virus přežívá, a pokud se dostanete do kontaktu s očkovaným, jak dlouho může virus přežívat v aktivním stavu, aby se mohl šířit dál. Myslím, že ne moc dlouho. Očkované tělo se viru brání a většinou ani neonemocní. A zda by se měli testovat i očkovaní? Měli by se testovat, pokud mají symptomy, pak ano, ale pokud jsou očkovaní a nemají známky onemocnění, tak to není věc, která by zásadně přispěla k šíření epidemie,“ sdělil. Na rozpor, že očkovaní by se měli testovat jen v případě příznaků, zatímco sám tvrdí, že očkovaní většinou neonemocní nebo příznaky nemají, odpověděl: „Virus pronikne do organismu a začne se vylučovat dál, ale pokud se dostane do kontaktu s virem očkovaný, přežívá vir hlavně na vstupních místech, ale nedojde k rozvoji infekce, pak ten člověk virus nevylučuje. Laicky řečeno, pokud budete s někým, kdo má covid a infikujete se virem, budete ho mít chvíli v dýchacích cestách a můžete ho přenést kýcháním, ale zanedlouho už nebudete zdrojem, protože imunitní systém si s virem poradí. Ale jak říkám, je otázka, jak dlouho přežívá vir na sliznicích očkovaných a jak dlouho po přenosu,“ vysvětlil.
Psali jsme:
Možná s očkováním odmítají evoluční výhodu
Podle Volemana však tyto argumenty vyvrací příklad z historie, kdy se v šedesátých letech začalo očkovat proti dětské obrně. „Tehdy se jednalo o úplně novou záležitost. Po první vlně se začalo plošně očkovat a byli jsme první země na světě. Tehdy to šlo a dnes má z nějakého důvodu spousta lidí problém. Vakcína je a funguje a doba očkování je kratší, než se předpokládalo. Předpokládám, že bude třeba vakcíny upravit průběžně kvůli mutacím viru, ale nebudeme mít na toto onemocnění žádnou jinou účinnou věc než vakcinaci. Nemám pro ně pochopení, prostě nemám,“ odvětil lékař na výčet argumentů těch, kdo se očkovat nedají.
Voleman: Omezení nejsou diskriminace
Rozdělování společnosti na ty, kdo se pro vakcínu rozhodli, a na ty, kteří ji nechtějí, Voleman nevnímá jako diskriminaci. Tento názor zastávají tisíce demonstrantů například v Itálii, kteří trvale protestují už několik týdnů, a stejně tak Češi, kteří se sešli například 17. listopadu v Praze na Staroměstském náměstí. „Ani bych se o tom nechtěl bavit, to jsou absolutní šílenosti. Uvědomte si, že ve všech kritických situacích se přiživuje spousta psychopatů, kteří si chtějí přihřívat svoji polívčičku. Když to můžou udělat v Rakousku, Německu, Itálii a dalších zemích, proč bychom to neudělali my?“ tázal se Miloš Voleman. A nejsou tvrdá omezení nakonec kontraproduktivní, když dostávají do ulic davy, kde se vir může šířit? „Demonstrovat si může, kdo chce, to není objektivní skutečnost. Ale co je pravda, že při demonstracích se nedodržují epidemická opatření, demonstranti jsou v kontaktu a vir se mezi nimi může šířit. Ale zavádět a zpřísňovat protiepidemická opatření rozhodně kontraproduktivní není. Když přišla první vlna covidu v roce 2020, byla opatření drastická. Dnešní situace je z epidemiologické situace úplně jiná, a to tehdy ani žádní očkovaní nebyli. Zavádět opatření je třeba, naopak to, že letos na podzim skutečná epidemiologická opatření nezavedli, je důvodem, proč máme dnes 20 tisíc případů denně,“ domnívá se Voleman.
Česká republika se podle něj navíc ocitla v situaci přicházející epidemie v době, kdy je jedna vláda v demisi a druhá ještě není zvolena. „Američané tomu říkají chromá kachna – době, kdy už je zvolený nový prezident, ale ještě nepřezval funkci a starý prezident dosluhuje. Starému prezidentovi se pak říká chromá kachna. A to je přesně situace, ve které jsme teď,“ řekl. Miloš Voleman tvrdí, že pokud se nová vláda bude chovat racionálně, tak stejně nic nového nevymyslí. „Budou pokračovat v tom, co se děje nyní. Radikální změny nebo jiný přístup není možné udělat, to by byl obrovský problém. Alternativní řešení, jak si poradit, ani žádná nemají. Neslyšel jsem od nich nic jasného, co mají v plánu,“ dodal Miloš Voleman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
