Epidemie koronaviru přidala do českého slovníku anglické slovo lockdown. Právě tak je nazýváno uzavření provozoven, omezení sociálního vyžití a jiná omezení, která vláda zavedla jako obranu před stále narůstajícím počtem mrtvých.

Ale opravdu funguje? Na to, zda jsou lockdowny dobrým řešením, vrhá stín editor Misesova institutu Ryan McMaken. Opírá se o názor doktora Gilberta Berdina, dle kterého lockdown pouze smrt odsouvá, ale je dlouhodobě neudržitelný. Dodává, že kvůli tomu lockdown nedoporučuje ani Světová zdravotnická organizace, pouze jako krátkodobé opatření. Lockdown má totiž řadu vedlejších nežádoucích účinků. Podle švédské zkušenosti prý nakonec většina států bude mít podobnou statistiku úmrtí na milion obyvatel, ať už bude mít lockdown nebo ne.

„Již je nám známo, že izolace, nezaměstnanost a jiné sociální dopady způsobené lockdownem ovlivňují jak fyzické, tak duševní zdraví. Ale také víme, že lockdowny vedou ke smrtím kvůli absenci zdravotní péče. Co víc, někteří vládní experti bezcitně odřízli seniory od sociální a rodinné péče. Agentura AP odhaduje, že na každé dva mrtvé na covid v dlouhodobé péči připadá jedna předčasná smrt z jiných důvodů. A celá řada těchto úmrtí vyplývá z nedostatku péče a z izolace způsobených lockdownem,“ píše McMaken.

Dodává, že přesná čísla jsou bohužel těžko k mání. „Režimy je moc nepočítají. Režim spíš bude počítat tak, aby to režimu pomohlo. Zatímco počet případů a úmrtí počítají a zveřejňují velkými písmeny a barevně, smrti kvůli lockdownu většinou ignorují,“ tvrdí editor institutu.