Epidemie koronaviru přidala do českého slovníku anglické slovo lockdown. Právě tak je nazýváno uzavření provozoven, omezení sociálního vyžití a jiná omezení, která vláda zavedla jako obranu před stále narůstajícím počtem mrtvých.
Ale opravdu funguje? Na to, zda jsou lockdowny dobrým řešením, vrhá stín editor Misesova institutu Ryan McMaken. Opírá se o názor doktora Gilberta Berdina, dle kterého lockdown pouze smrt odsouvá, ale je dlouhodobě neudržitelný. Dodává, že kvůli tomu lockdown nedoporučuje ani Světová zdravotnická organizace, pouze jako krátkodobé opatření. Lockdown má totiž řadu vedlejších nežádoucích účinků. Podle švédské zkušenosti prý nakonec většina států bude mít podobnou statistiku úmrtí na milion obyvatel, ať už bude mít lockdown nebo ne.
„Již je nám známo, že izolace, nezaměstnanost a jiné sociální dopady způsobené lockdownem ovlivňují jak fyzické, tak duševní zdraví. Ale také víme, že lockdowny vedou ke smrtím kvůli absenci zdravotní péče. Co víc, někteří vládní experti bezcitně odřízli seniory od sociální a rodinné péče. Agentura AP odhaduje, že na každé dva mrtvé na covid v dlouhodobé péči připadá jedna předčasná smrt z jiných důvodů. A celá řada těchto úmrtí vyplývá z nedostatku péče a z izolace způsobených lockdownem,“ píše McMaken.
Dodává, že přesná čísla jsou bohužel těžko k mání. „Režimy je moc nepočítají. Režim spíš bude počítat tak, aby to režimu pomohlo. Zatímco počet případů a úmrtí počítají a zveřejňují velkými písmeny a barevně, smrti kvůli lockdownu většinou ignorují,“ tvrdí editor institutu.
Fotogalerie: - Fantomas se zlobí
Dle něho ale nakonec bude možné spočítat, kolik lidí takto zemřelo. A to z celkové statistiky zemřelých, podle toho o kolik překročí pětiletý průměr. Dle studií z USA na covid prý „nadbytečně“ zemře 70 % lidí. „Samozřejmě, zastánci lockdownu tvrdí, že to znamená, že počet obětí koronaviru je podhodnocený a že by se mělo předpokládat, že úmrtí na covid tvoří drtivou většinu ‚nadbytečných‘ úmrtí. Ale to je jen domněnka,“ říká McMaken.
Poukazuje na to, že Švédsko, jež lockdown nezavedlo, byť doporučilo, jak se mají Švédové chovat, má za říjen nadbytečnou smrtnost někde okolo 4,6 %. Ve Francii je nadbytečná smrtnost za rok 2020 v hodnotě 6,4 %. V Anglii a Walesu pak 12,7 %, v Itálii pak 16 % a ve Španělsku dokonce 17 %.
„Kolik z těchto nadbytečných úmrtí v zemích s lockdownem je přisouditelných lockdownu samotnému? To zatím nevíme. Ale jak píše doktor Berdine: Je pravděpodobné, že ani nebudeme muset porovnávat ekonomické dopady oproti počtu úmrtí, protože nakonec počet úmrtí při autoritářských lockdownech překoná počet mrtvých z toho, že lidem povolíte si riziko vyhodnocovat sami. A když vezmeme v potaz bezprecedentní ekonomický propad, historie pravděpodobně uzná, že lockdowny byly největší politický omyl současné generace,“ píš Ryan McMaken.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: kas
