„Nikdo neměl ani tušení, co se s člověkem na oběžné dráze kolem Země stane, jak na něj bude působit stav beztíže. Bude schopen obsluhovat kosmickou loď? Zanechá to na něm nějaké zdravotní stopy? On věděl, s jakým rizikem do toho letu jde,“ prohlásil ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, který jeho čin považuje za hrdinský.

Příprava na samotný let byla samozřejmě nesmírně náročná. Nejen Gagarin, ale i ostatní adepti na první let museli projít sérií testů, které měly prokázat, zda jsou kandidáti vhodní pro činnost, kterou před nimi nikdo jiný nezkusil.

Před vzletem bylo třeba prověři, jak lidský organismus a psychika reagují na dlouhodobou izolaci, vysokou teplotu, stav bez tíže, přetížení, tlak atd. Potencionální kosmonauti se museli být schopni vyrovnat se strachem, prací pod silným stresem a museli být nadmíru vnímaví.

Podle zprávy o osobní charakteristice Gagarina vypracované před letem komisí expertů se mladý kosmonaut dokázal „velmi rychle orientovat v novém prostředí, přizpůsobit se i velmi neočekávaným situacím. Možné je také zmínit i smysl pro humor a vlídnou povahu.“ Všechny tyto faktory přispěly nakonec k tomu, že byl pro let vybrán právě Gagarin.

Zprávu o jeho slavném letu svým divákům předávaly televizní stanice po celém světě a z mladého kosmonauta se brzy stala hvězda první velikosti. Legendární let mohl ovšem dopadnout úplně jinak, než nakonec dopadl. Během Gagarinova letu bylo evidováno více než 10 zcela neočekávaných situací; o tom více než 50 let po slavném letu informoval blízký spolupracovník zakladatele praktické kosmonautiky Sergeje Koroleva Boris Čertok.