Generál Pavel pro PL prozradil, v jakém případě zasáhne do obrany Schengenu NATO

20.09.2015 7:10

REPORTÁŽ Výjimečné letecké akrobacie nejmodernějších bojových stíhaček a vrtulníků, tvrdé zákroky zásahových jednotek proti teroristům, ale i líbivé jízdní formace hradní stráže na silných strojích. To vše mohli vidět návštěvníci Dnů NATO a vzdušných sil Armády ČR, největší vojenské show u nás. ParlamentníListy.cz zjišťovaly informace také u generála Petra Pavla.

Generál Pavel pro PL prozradil, v jakém případě zasáhne do obrany Schengenu NATO
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Předseda vojenského výboru NATO, generál Petr Pavel (vlevo) se setkal s Martinem Kolomým, jedním z nejúspěšnějších českých jezdců na rallye Dakar

A jako každým rokem se na tuto jedinečnou přehlídku bojové a letecké techniky, která potrvá na letišti Leoše Janáčka v Mošnově do neděle 20. září, přišly podívat desetitisíce lidí z celého světa.

Prezentovat se na snad nejnavštěvovanější akci v roce samozřejmě využily i české politické špičky, které se také vyjadřovaly k nejaktuálnějším světovým událostem, jako jsou například uprchlická krize, boj proti Islámskému státu nebo posílení ochrany hranic. Určitě nejzajímavější informaci sdělil pro ParlamentníListy.cz armádní generál Petr Pavel, který se stal před třemi měsíci předsedou vojenského výboru NATO, tedy vojenskou „jedničkou“ Severoatlantické aliance.

Generál Pavel: „Na obranu hranic musejí státy používat své vnitřní bezpečnostní jednotky.“

„NATO určitě žádnou pozemní invazi proti Islámskému státu nyní nepřipravuje. Spíše chceme posílit země, se kterými hraničí, jako například Jordánsko, Tunis a Irák, v obranyschopnosti formou výcviku jejich armád. V Afghánistánu to už několik let děláme,“ uvedl Pavel. K ochraně hranic Evropy před teroristy nebo před nežádoucími uprchlickými vlnami pak přední český vojenský stratég uvedl: „Na obranu hranic schengenského prostoru musejí jednotlivé státy používat své vnitřní bezpečnostní jednotky. My bychom zasáhli jen tehdy, kdyby se na tom shodlo vedení Evropské unie.“

Vojáci se už připravují na ochranu hranice

Na největší armádní akci nemohl samozřejmě chybět ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který ji oficiálně zahajoval. Na krátké tiskové konferenci, kterou poté uspořádal, padaly nejprve otázky ke spolupráci se švédskou armádou. Podle slov ministra by se měli piloti gripenů začít také školit v Česku, kde s tím jsou už značné zkušenosti. Diskuse se po chvíli samozřejmě stočila na uprchlickou krizi a ochranu českých hranic. „Nechci se tady přidávat k některým populistickým výkřikům, že zašpérujeme republiku, ale musíme se připravit na možnou uprchlickou vlnu, která třeba nyní trápí Chorvatsko. Vojáci sice jsou na podobnou událost připraveni, musíme si však podobné situace zopakovat, a proto budeme cvičit spolu s policií. Prostor proto už máme vybraný a měl by být podobný s těmi, jaké bývají u hraničních přechodů a vše by mělo proběhnout do konce září,“ prohlásil Martin Stropnický. Slova svého šéfa pak jen potvrdil náčelník generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář, který konstatoval, že při ohrožení našich hranic by policii okamžitě posílilo minimálně 900 vojáků.

Ministr Stropnický souhlasí s přiměřenými kvótami uprchlíků

K možným teroristickým útokům, které by mohly přijít ze strany infiltrovaných agentů mezi běženci, pak ministr ještě řekl: „Určité zpravodajské informace máme ze zahraničí i od nás. Ty zprávy nejsou alarmující, ale nemůžeme konstatovat, že všichni z uprchlíků chtějí jen azyl. Osobně si myslím, že například nedávný útok na policistku v Berlíně nebyl náhodný. Já jsem v tom smyslu hovořil s jordánským velvyslancem, kde mají uprchlíků 1,5 milionu. Když jsem se ho zeptal, jak to zvládají a proč je ještě přijímají, řekl mi, že to považuje i za bezpečnostní opatření. Protože pokud by je vrátili, mohli by je potom narekrutovat k bojovníkům Islámského státu. Ve světle těchto informací považují přijímání imigrantů nejen za humanitární gesto, ale i jako ochranné opatření. Proto bych souhlasil s přiměřeným počtem běženců.“

Europoslanec Tošenovský: V EU jsou to jen samé proklamace, chybí mi konkrétní plán

Hodně rozčarovaný z liknavosti některých vedoucích bruselských politiků je bývalý ostravský primátor, moravskoslezský hejtman a nynější europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), který na Dny NATO rovněž zavítal. Právě se v minulých dnech zúčastnil hlasování o přijímání stanovených kvót uprchlíků. „Samozřejmě jsem s tím nesouhlasil. Ale nejvíce jsem zklamaný z nečinnosti Evropské unie. To jsou jen samé politické proklamace a humánní gesta a chybí mi jasnější strategický plán. Teď na tato hezká slova už není čas, mělo by se říct, co se konkrétního udělá. Že se zřídí záchytné tábory mimo Evropu, kolik se na to vyčlení financí, v jakém termínu se postaví. Jak se zabezpečí hranice schengenského prostoru a podobně. Místo toho tam pan předseda Juncker řeční o humanistické historii Evropy,“ kritizoval některé z evropských politiků europoslanec Tošenovský. Podle něj však musí nastat zanedlouho doba, kdy se podobný systém ochrany schengenského prostoru nastaví a kdy se také NATO začne více zúčastňovat vojenských operací proti Islámskému státu.

Autor reportáže Jan Štěpán
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Parlamentní Listy

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…