Teodor Marjanovič v MF DNES píše o tom, že ačkoliv se člověku příčí uplatňování kolektivní viny, zejména při pohledu na zbědované uprchlíky, masakr v pařížské redakci učinil aktuální potřebu „budovat zeď“.
Redaktor se také zamyslel nad tím, že byla vystřílena redakce humoristického časopisu, a vidí v tom záměr islamistů dát jasně najevo, že pod jejich vládou už se nikdo smát a tropit žerty nebude. Jeden ze vzkazů, který jim dnes musíme vyslat, tedy prý zní: „Smích si vzít nedáme“.
Při zamyšlení, co dělat proti islamistům, Marajanovič připouští, že nemusí být tak špatným nápadem inspirovat se v Izraeli. Ten kdysi kolem obou palestinských území postavil bezpečnostní zeď, a výsledek se navzdory kritice dostavil. Něco podobně neotřelého to prý možná bude chtít i zde.
MF DNES ale přinesla i komentář bezpečnostního analytika Andora Šándora. Ten upozornil, že masakr v Paříži byl umožněn i tím, že novinová redakce, byť chráněná policisty, je tzv. „měkký cíl“. Žádná policie ani zpravodajský systém prý nedokáží své občany ochránit na sto procent.
Šándor poznamenává, že na počátku nového tisíciletí došlo k výrazné radikalizaci muslimů, způsobené růstem napětí v řadě muslimských oblastí.
Poučení pro nás by prý mělo být, že od muslimů a dalších imigrantů je třeba důsledně vyžadovat dodržování zákonů. Řešením ale podle něj rozhodně nejsou provokace typu venčení prasat. Taková prohlášení z úst politiků podle Šándora musí řešit bezpečnostní služby. A útok v Paříži ukázal, že se jim to ne vždy musí podařit.
Petr Pešek v Lidových novinách konstatuje, že problémy s islámskými imigranty neumí v Evropě řešit prakticky nikdo. Právě Francouzi si přitom zakládali na tom, že to zvládají lépe než například příliš liberální Britové.
Zatím rostou protesty většinové společnosti, dokonce i v tolerantním Švédsku jsou zapalovány mešity. V Německu se scházejí na protestech tisíce lidí. Politici se přitom nezmohou na více, než podepisovat prohlášení proti xenofobii. Podle Peška už k řešení situace začíná být „za pět minut dvanáct“.
Jeho redakční kolega Petr Kamberský ale dochází ve svém sloupku k pozoruhodému závěru. Pozor bychom si totiž prý měli dát nejen na ozbrojené skupiny, které ohrožují náš systém, ale rovněž na ty, kteří v boji s nimi doporučují jednoduchá řešení.
„Pokud se chce liberální demokracie udržet, bude možná muset některé svobody na čas omezit. Jinak ji smetou hlasatelé radikálních řešení, kteří se napřed vypořádají s teroristy, a potom se samotnou svobodou,“ píše redaktor.
Do čtvrtečního vydání Lidových novin přispěla svým textem i poslankyně ODS Miroslava Němcová. Těžko říci, zda její text reagoval na události v Paříži, nebo byl napsán ještě před nimi, ale někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny primárně mířila na problém uprchlíků z islámských zemí. Je prý nesporné, že lidem v neštěstí je třeba pomoci.
„Ale tato pomoc má i druhou stranu. Nesmí ohrozit bezpečnost v naší zemi, nesmí přispět k radikalizaci určité části naši společnosti,“ varuje Němcová. Připomíná, že čeští emigranti, jejichž vřelé přijetí v západních zemích je nám často dáváno za vzor, přicházeli do zemí kulturně blízkých na nepředstavovali pro ně ani minimální riziko – právě naopak jim spíše přispívali.
Zároveň Němcová varuje před tím, že problematické soužití s muslimy vede ke vzestupu xenofobně laděných hnutí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
