Tvrzení pana Johna v tisku, které kopíruji ("Ona byla na kandidátce jako nezávislá a nechtělo se jí jakkoli vázat," uvedl John) mě poškozuje a podle mého názoru není pravdivé.

Pokud jde o smlouvu, kterou jsem odmítla podepsat, musím říct, že mi nečiní problém zavázat se k povinné účasti na schůzích sněmovny, je to práce jako každá jiná,  tady v Černošicích mám na zasedáních zastupitelstva téměř 100%-ní účast. Také rozumím požadavku na nepřeběhlictví - nejsem převlékač kabátů.

Co mi problém činí je požadavek, aby poslanec hlasoval tak, jak rozhodne vedení strany. To je podle mého názoru protiústavní a hloupé. To by se pak ve sněmovně mohli scházet pouze špičky stran a ušetřili bychom spoustu peněz. Poslanci přece nejsou ovce.

Poslanec totiž vázán je, a to Ústavou a dalšími zákony této země, dále slibem, v němž se zavazuje vykonávat mandát dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v zájmu voličů. Slib skládají poslanci na svou čest. Jsou-li tato slova pro někoho prázdnými pojmy a v touze po poslaneckých korýtkách, platu, zahraničních cestách, pocitu důležitosti a imunitě je "neřeší", tak já to mám zkrátka nastavené jinak.  Pro mě slova jako čest, svědomí, zákony prázdná nejsou a já nemohu podepsat smlouvu, která by mě mohla v extrémním případě nutit hlasovat v rozporu s mojí ctí, svědomím a zákony této země.

Kromě toho říká Ústava, že poslanci nejsou při výkonu mandátu omezeni žádnými příkazy a nemohou být postiženi pro hlasování. Použít jako donucovací prostředek několikamilionovou sankci mi připadá nemravné.