„Osobně odsuzuji – stejně jako mnozí moji přátelé – poválečné vyhnání Němců,“ začíná citát z Václava Havla, jenž visí v jednom ze stánků v pavilonu P na brněnském výstavišti. Právě tam se odehrává sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tak jsme se tam vydali.

Modlitba smíření

K brněnskému výstavišti je to „šalinou“, promiňte, tramvají, číslo jedna z vlakového nádraží kousek. Úplně stačí koupit lístek za dvacet korun na patnáct minut. U vchodu stojí soukromá ochranka, která příchozí lustruje pohledem. Pak rámy, prohlídka a kontrola registrace. Následně v obrovském pavilonu P ještě jednou to samé. A pak už stánky jednotlivých sudetských oblastí a potemnělá hala s kulturním programem. Písničky, tanečky, kroje. Vystupoval třeba soubor Ondrášek či taneční skupina Böhmerland. Největší tamní pavilon byl zaplněn tak z poloviny, ta druhá byla prázdná.

„Vždy jsem to považoval za hluboce nemorální čin, který způsobil morální i materiální škody nejen Němcům, ale možná v ještě větší míře samotným Čechům. Pokud se na zlou vůli reaguje další zlou vůlí, znamená to, že se zlá vůle nevytlačuje, ale naopak se šíří,“ zní dovětek Havlova citátu. Ten byl umístěn na stěně stánku Radio Böhmen.