Kámen úrazu tkví v tom, že ministerstvo vnitra sčítalo chybovosti z kontrolních vzorků hlasů, zatímco mnozí odborníci tvrdí, že zákon hovoří o průměrné chybovosti, nikoliv o jejich součtu. „Oba dva výklady jsou možné, byť jeden může být lepší, či horší,“ připustil.
Na stranu odborníků, kteří s postupem ministerstva vnitra nesouhlasí, se přiklonil i ústavní právník Jan Kysela. „Procenta chybovosti by se podle logiky měla sečíst a vydělit,“ uvedl. I podle něj však není zákon o přímé volbě prezidenta dostatečně srozumitelný.
Politováníhodná situace
Podle Kysely je celá vzniklá situace politováníhodná. „Pokud Nejvyšší správní soud uzná, že existují dva způsoby výklady, vybere ten, který umožní kandidátům účastnit se volby prezidenta,“ informoval právník s tím, že ministerstvo vnitra by v žádném případě neměla soudnímu přezkumu nikterak nahrávat.
Ministerstvo vnitra je podle Henychových slov připraveno svou případnou chybu napravit. Možnost, že by v případě prokázání nedostatků při výpočtu chybovosti hlasů rezignoval na svou funkci, ale odmítl. „Kdyby každý člověk rezignoval pokaždé, když soud změní výklad zákona, kolik by nás tu zbylo?“ ptá se.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
