Heslo „válka proti teroru“ je vrcholem lidské zrůdnosti. Krajan Jírovec odkrývá to, co je za ním skryto

13.12.2015 17:01

KOMENTÁŘ Copycat je slovo, jehož český význam se dosti přesně blíží termínu „opičit se“. V USA je běžně používáno v souvislosti se střílením ve školách, nákupních střediscích a různých institucích. Ono „opičení se“ je samozřejmě podporováno publicitou, kterou takové události mají v mediích. Ve společnosti, kde existuje mocná National Rifle Association, existuje násilí ve filmech a počítačových střílečkách, je vždy snadné najít primitivy, kteří se chtějí proslavit (často i posmrtně) v mediích.

Heslo „válka proti teroru“ je vrcholem lidské zrůdnosti. Krajan Jírovec odkrývá to, co je za ním skryto
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Jírovec
reklama

Podle tohoto zdroje bylo v roce 2013 v USA zraněno střelnými zbraněmi 84.258 lidí. Celkem bylo střelnými zbraněmi zabito 33.169 lidí (11.208 vražd, 21.175 sebevražd a zbytek neúmyslných zabití). V roce 2014 bylo v USA zabito 32.719 lidí při dopravních nehodách.

Naproti tomu je počet lidí zabitých teroristy zanedbatelně malý. Je dokonce tak malý, že je třeba vyvolat dostatečně silnou atmosféru strachu mezi obyvatelstvem a vymyslet nosné heslo. V našem případě to je "válka proti teroru".

Zmíněné heslo lze považovat za vrchol zrůdnosti lidského myšlení. Na jedné straně ospravedlňuje nekonečnou válku (a s ní spojená vydání). Na druhé straně zaměňuje příčinu a důsledek a zamlčením statistické bezvýznamnosti obětí teroristických akcí implantuje do lidských mozků strach.

Na tomto místě lze připomenout výrok prezidenta Bushe po 11. zářím. Vyzval tehdy obyvatele USA, aby se nenechali vykolejit a šli nakupovat nebo (možná jako on) hrát golf. To samé se posléze šíří z medií po Paříži 2015. Nenechme se vykolejit, pojďme se zase bavit do barů.

Byl to výrok odpovídající tehdejší situaci: víc se s 11. zářím totiž nedalo dělat. Zároveň byl ale určitým krytím pro takzvaný Patriot Act, tedy zákon, který umožňoval zostření kontroly nad obyvatelstvem.

Teror je metoda boje slabšího proti silnějšímu. V současné době se již jen zřídka setkáváme s prohlášeními typu "teroristi jsou zbabělci, protože si to nechtějí rozdat 'na férovku' s vojáky" nebo "jsou to nezákonní bojovníci, protože nemají uniformy".

Existuje ještě otázka, proč teroristé neútočí na politiky, kteří rozhodují o válkách a rozvratu cizích území a států. Odpověď je jednoduchá: nemohou se k nim dostatečně přiblížit.

Pryč jsou doby, kdy politici jezdili v otevřených limuzínách. Byli odtrženi od mas, takže nevěděli, s jakým hněvem v srdci chodil český občan na bývalou Leninovu ulici, aby sledoval vůz s českým papalášem a hostem, směřujícím z Ruzyně na Hrad.

No byli jsme zaostalá gubernie a pořád vlastně jsme. Alespoň pokud jde o ochranu prezidenta republiky. Pustíme k němu jeho oponenty tak blízko, aby mohli házet vajíčka a rajčata a považujeme to za demokratické právo protestu.

Jsme sto let za západními opicemi. Tam již přišli na to, že některá zvířata jsou si rovnější. Pro ochranu papalášů vymysleli trik spočívající v jejich fyzickém oddělení od protestujících.

V roce 2010 se konala v Torontu schůzka G20. Spolu s předcházející schůzkou G8 stála bezpečnostní opatření skoro 900 miliónů kanadských dolarů.

Byla nasazena policie, postavena zeď kolem kongresového centra, odstraněny parkovací automaty, poštovní a novinové schránky a třeba i tenké stromky, ze kterých by si demonstrující mohli nalámat hole. Byli nasazeni špiclové a udavači do "podezřelých" skupin. To vše kvůli dvaceti papalášům, z nichž mnohým by spíš slušela soudní síň a obvinění z válečných zločinů než pózování před kamerami.

Pro protestující byla vyhražena část parku vzdálená asi dva kilometry od oploceného setkániště mocných. Byla zrušena a nebo odložena výuka na University of Toronto, která sídlí ve stejné oblasti. Nebylo záhodné, aby se studenti zradikalizovali. Čím dál jsou lidé od papalášů a čím míň jich je, tím lépe. V USA bývá pro protestující vyhraženo nějaké vzdálené parkoviště.

Teroristé nepotřebují zabíjet papaláše. Vždyť mnozí s teroristy jednají, podporují je a navíc je za každým současným politikem připraveno mnoho náhradníků.

Smyslem teroru je vytvořit chaos, pocit strachu a bezvýchodnosti dané situace. Terorista nepotřebuje semtex a jiné výbušniny. Terorizovat lze i házením kamení a nebo návratem k prakům, které kdysi používal David proti Goliášovi.

Válka proti teroru je nevyhratelná, to se obecně ví. Je to ale obrovský kšeft, záminka, která umožňuje snadné odvádění veřejných peněz z oblastí, kde jsou zapotřebí.

Do boje proti teroru jdou obrovské prostředky. Dalo by se říct, že díky tomu je počet obětí nízký. Jenže když k nějaké teroristické akci přece jenom dojde, tajné služby, policie a armáda připustí, že tomu nebylo možné zabránit. Svůj profil pak vylepšují neověřitelnými zprávami, že zrovna bylo překaženo x teroristických akcí.

Analytik Jan Eisler nedávno v ČT24 prohlásil, že (současný) teror je vyprovokován válkou. Ty samozřejmě necháme běžet dál, to je rovněž dobrý kšeft.

V malých českých poměrech je možné ohlupovat publikum čímkoli. Například hrozbou, že k nám uprchlíci přinesou zvyk uřezávání hlav.

Pro nás zcivilizované a postižené křesťanskou tradicí to na první pohled vypadá děsivě.

Jenže: Stínáním mečem proslul již kat Mydlář a za popravou českých pánů stáli jak známo katolíci. Pak přišla guillotina, která byla přesnější a odstraňovala stříkání mozku na přihlížející, pokud se kat netrefil dost přesně na krk a trefil lebku.

Lze se dočíst, že guillotina sloužila jako oficiální popravčí metoda až do roku 1977. Němečtí nadlidé ji s oblibou používali v letech 1933 až 1945. Během té doby se odkutálelo 16,500 hlav odsouzených. V Západním Německu byla naposledy použita v roce 1949 a v NDR v roce 1966, i když tam Stasi údajně používala tento nástroj pro tajné vraždy od roku 1950-1990. Ve Švýcarsku byla použita naposledy v roce 1940.

V Jižním Vietnamu vstoupilo v roce 1959 nařízení, na jehož základě byly mezi venkovany vyslány speciální vojenské soudy, které na místě vydávaly zastrašující rozsudky a prováděly popravy guillotinami, které jim zbyly po Francouzích. To znamená, že se neblahé metody mohou šířit i ze západu na východ.

Z nejcivizovanějších zemí stojí za zmínku USA, respektive snaha politika Douga Tepera, který se snažil v Georgii prosadit zákon, který by nahrazoval elektrické křeslo guillotinou. To bylo v roce 1966.

Takovou tradici Západ má (připočtěme, že podříznout hrdlo uměl i skaut Mašín) a máme si ji nechat uzmout nějakými muslimy?

Vraťme se k opičení z úvodu článku. Prezident Zeman se k němu přidal názorem:

"Kdyby neexistovali teroristé, a naopak existovali pouze šílení vrazi, kteří střílí někdy legálně, někdy nelegálně drženou zbraní, tak by situace byla jiná; a tam by mě zpřísnění nošení střelných zbraní nevadilo. Ale je tady nová situace, policie nemůže hlídat všechny kluby, ať už v Paříži nebo kdekoli jinde, a pak platí princip sebeobrany."

Sebeobrana a právo na zbraň a její nošení je prázdné heslo používané v USA kšeftaři se střelnými zbraněmi. Představme si místnost naplněnou lidmi, z nichž každý bude mít v kapse bouchačku za příčinou sebeobrany. Pak stačí jedno opilé a nebo zdrogované pako a všichni se navzájem postřílejí mezi sebou.

Před několika lety zastřelil ozbrojený Američan japonského studenta, který u jeho domu zaklepal na dveře, aby se zeptal na cestu. Kdysi jsem sám klepal na dveře domu v jisté ulici v San Francisku a ptal se na číslo domu, které tam bylo jakoby přeskočené. Měli tam bydlet známí mého kolegy z kanadské univerzity. Tenkrát mě jen vypoklonkovali zpátky na ulici. Pak se ukázalo, že hledaný dům byl v ulici stejného názvu, jenže za mostem v Oaklandu. Je to historka stará 45 let, ale velmi studený pot mě stále polévá, kdykoli slyším nebo čtu o střílení v sebeobraně.

Jak snadno se chybička vloudí…

Válka proti teroru není jen střílení. Jsou to i tajné hry tajných služeb a zákony, které umožňují obviňovat sprosté podezřelé z tak tajných činů, že o nich nemohou jednat ani obhájci.

Připomíná to Švejka a jeho vyprávění o člověku, který řekl o císařovi něco tak ošklivého, že se to nikdo neodvážil opakovat. Jenže ve skutečnosti to není tak velká sranda.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jr

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fridrichová „šlápla“ do mrtvých migrantů. „Já to nevěděla!“

20:29 Fridrichová „šlápla“ do mrtvých migrantů. „Já to nevěděla!“

Reportáž pořadu 168 hodin, během níž byl poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník konfrontován novin…