„Na počátku žádná Evropa nebyla. A to na rozdíl od vcelku zřetelných světadílů jako Afrika, Amerika a Austrálie. Vznikla jen jako idea, jako entita rozdílná od východu Eurasie. Rozdílná na jakém základě? Na kulturním a civilizačním. Ten se jako mořský příliv od západu směrem k východu zvolna posouval,“ analyzoval Horáček. Podle jeho slov se toto zastavilo roku 1730.

„Když švédský důstojník v ruských službách, jistý Strahlenberg, navrhl posun jejích hranic až k Uralu. Tato myšlenka posléze došla uznání, a tak jsme východní hranici Evropy vnímali dosud i my. Ale jako má moře příliv, má i odliv. Kultura a cvilizace Západu, jak se ukázalo nejpozději 24. února, k Uralu nesahá. Evropskou hranici je proto potřeba začít vnímat nově: Evropa končí tam, kde začíná Rusko,“ zakončil Horáček myšlenku.