Neobvyklé zalíbení v pranýřování senátora Tomia Okamury našel týdeník Reflex. V této zavedené praxi pokračuje i v nejnovějším čísle, v němž volebnímu lídrovi hnutí Úsvit přímé demokracie věnuje titulní stranu i další půltucet stran uvnitř časopisu. Tentokrát se soustřeďuje na Okamurův sklon k populismu a podrobně rozebírá, v čem všem senátorův populismus spočívá a na co je dobré si u něj dát pozor.
„Na jednu stranu to vypadá tak, že Okamura je marginální cíl, přesto někomu za ty opakované útoky stojí. To znamená, že to zase až tak marginální není, když se mu věnuje tolik pozornosti. Je to ale i signál od toho média, že když ho bude neustále ukazovat, tak tím dává najevo, že ho bude mít stále pod drobnohledem,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Bystřický.
Médiím nestačí někoho zkritizovat, je třeba jej zesměšnit
„Nemyslím, že jde jenom o Okamuru a jenom o Reflex. V mediálním světě probíhají obrovské změny. Jistoty minulých desetiletí nenávratně mizí. Končí zavedené tituly, mění se toky peněz. Reakcí některých médií, respektive novinářů je, že sázejí na čím dál větší ´grády´. Nestačí někoho zkritizovat, je třeba jej zesměšnit, dehonestovat,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Štěpánek.
Výsledkem podle něj je, že se mění práh naší citlivosti. „To, co bylo před deseti lety šokující, je dnes normální, a tak je třeba dále přitvrdit Přičtěme k tomu ještě tendenci některých žurnalistů politiku spíše vytvářet než popisovat či analyzovat. K tomu se pak hodí každý prostředek, byť je třeba za hranou toho, co bylo ještě nedávno představitelné,“ dodává Petr Štěpánek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník