Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Na některých místech se tak situace dostala do optimálního bodu, sucho dokonce vymizelo i v nížinách. A to i v Polabí či v dolním Poohří a v zemědělských nížinných oblastech Moravy, kde v posledních letech nebyla v tomto ohledu situace příznivá.
Takto z České republiky díky optimálním srážkám zmizelo hydrologické sucho. Problém však přetrvává s podzemními vodami. Například na severovýchodě či Šumavě se mělké vrty doplnily, prameny zatím nezareagovaly a v hlubokých vrtech se situace také stále ještě nepromítá. „Tam to sucho přetrvává ve velmi intenzivní podobě, protože je výsledkem těch předchozích čtyř, pěti let,“ dodal Daňhelka.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
Než se i hluboké vrty zaplní vodou, budeme prý muset počkat alespoň dva až tři roky, jelikož trvá velmi dlouho, než do nich voda doputuje. A prameny se doplňují zejména v zimním období, ve kterém není výpar a voda, která se do půdy dostane, tak má mnohem více času na prosáknutí i do hlubších vrstev.
„U nás je normální, že se charakter počasí střídá,“ pronesl hydrolog k tomu, že střídání počasí je u nás zcela normální, v letošním roce tomu tak je, byť došlo i k výkyvům velice suchého dubna či naopak velice vlhkého února. Výkyvy jsou závislé na proudění vzduchu provázané s tlakem.
Teplé počasí s bouřkami pokládá za typické, a toto léto by, podle Daňhelky, nemělo být nijak výrazně odlišné od průměru ať už srážkami, tak i s ohledem na teploty. „To neznamená, že nebudou vlny veder, a naopak období srážkově bohatší,“ řekl.
Fotogalerie: - Povodeň v Praze
Povodně se odehrály ne kvůli suché půdě, tak již byla dostatečně nasycena vodou. Daňhelka tak místo sucha za původce povodní určuje spíše to, že v některých oblastech se formovala jedna bouřka za druhou a často tak pršelo na stejné místo v jednom povodí.
V Česku se mají na některých místech obnovovat rybníky a místa na zadržování vody, pořád však lze spatřit nešťastně řešené zemědělské plochy, takže máme stále potenciál zlepšit se.
Koncepcí je v boji se suchem mnoho... a stavba přehrad je podle Daňhelky vidět kvůli tomu, že se o nich často mluví. Udržení vody v krajině a její akumulace v nádržích pro potřeby domácností a průmyslu, jak upozornil, jsou dvě odlišné věci.
Fotogalerie: - Boj o vodu v Senátu
„Jsme velice úspornou zemí v rámci Evropy. Průměrná spotřeba na obyvatele je kolem 85 litrů na osobu na den. To je extrémně málo,“ odmítl dotaz moderátorky Lindy Bartošové, zdali bychom se individuálně neměli zamyslet nad naší spotřebou vody. Kritizuje však, že někdy pitnou vodu využíváme způsoby, kdy jí není potřeba; lepší jsou například systémy, kdy se voda ze sprch používá na splachování toalet.
Došlo i na bazény. „Stalo se to viditelným bodem pro diskusi o tom, zda je to dobře, či špatně. Jsou situace kdy to je nepříznivá záležitost,“ pronesl, s poukázáním na obce, které mají pouze omezené zdroje vody. Ale například dětský bazének v Praze na vodní bilanci zas takový dopad nemá a voda nikomu v místech s napojením na velké vodní zdroje rozhodně chybět nebude.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
