Již začátkem týdne se Řecko pokusilo hledat mírovou cestu k řešení této nebezpečné situace a Ivad David popisuje kroky, které Řecko prozatím vykonalo. „Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias telefonicky požádal generálního tajemníka OSN Antonia Guterrése o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis telefonicky požádal Angelu Merkelovou, jakožto kancléřku Německa, jež právě předsedá Evropské radě, aby zprostředkovala Řecku pomoc EU. Kancléřka Merkelová v reakci na to podle německého deníku Handelsblatt telefonovala tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi a snažila se jej přimět k upuštění od plánu těžby ropy a plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Při telefonátu mu však ani nepohrozila uvalením sankcí na Turecko. Spokojila se s Erdoganovým vysvětlením, podle něhož Turecko nepovažuje místo, na němž chce těžit, za teritoriální vody Řecka,“ vysvětluje David.
Do Athén vzápětí přiletěl německý ministr zahraničí Heiko Maas a zúčastnil se společné tiskové konferenci se svým řeckým protějškem Nikose Dendiasem. „Německý ministr Heiko Maas zpočátku pronesl několik chlácholivých vět o „posvátnosti řeckých hranic“. Turecko vyzval k dodržování mezinárodního práva, což je podle jeho prohlášení „možné pouze tehdy, pokud se Ankara vyhne provokacím ve východním Středomoří“. Poté však podle řeckého webu ethnos.gr veřejně urazil své hostitele, když se postavil na stranu Turecka. Ve svém projevu neoznačil ložiska ropy a plynu, kde Turci chtějí těžit, za výhradní ekonomickou zónu Řecka, kterou je podle Úmluvy OSN o mořském právu, ale za „sporné území“. Maas tím veřejně vyjevil, že Německo, jako země předsedající Evropské radě, nestojí na straně Řecka, které je členem EU, ale že sdílí postoj Turecka, jež lokalitu za řeckou nepovažuje,“ píše politik SPD.
Nic se ale nezměnilo a ve středu ráno vyplulo z tureckého přístavu Akzas dalších 15 těžce vyzbrojených tureckých válečných lodí, aby početně posílily flotilu snažící se vniknout do řeckých pobřežních vod. „V reakci na to náčelník generálního štábu řecké armády Konstantinos Floros vyslal do oblasti stejný počet řeckých bojových lodí. Obě skupiny se na místě setkaly kolem středečního poledne. Odpoledne podnikl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis bezprecedentní diplomatický tah. V telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem požádal o pomoc Rusko,“ popisuje David.
„V případě řecké žádosti však jde o unikátní situaci. Je to poprvé v historii, kdy jeden členský stát NATO požádal Rusko o pomoc proti jinému státu NATO. Severoatlantická aliance přitom sama sebe definuje jako vojenský pakt proti Rusku. Řečtí europoslanci včera požádali, aby se tureckou vojenskou invazí do řeckých pobřežních vod zabýval i Evropský parlament na mimořádné schůzi, která byla svolána na dnešek. Plénum bylo původně svoláno k projednání závěrů Evropské rady, která rozhodla zadlužit EU 750 miliardami půjček. Frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolaní v ČR za SPD, podpořila žádost řeckých kolegů o rozšíření programu schůze i o bod týkající hrozící války mezi Řeckem a Tureckem.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Barbora Richterová
