Podle Hoffmana je na příkladu Ransdorfa vidět, že ani výjimečné vzdělání není zárukou úspěchu v politice nebo v podnikání. Dobré vzdělání z vás také neudělá dobrého řidiče. „Ransdorf občas havaroval, občas zkrachoval v politice, občas zkrachoval v podnikání, ale vlastně vždy byl zajímavý, vždy poutal pozornost. Číst rozhovory s ním bylo zajímavější než s jinými politiky, protože doopravdy přemýšlel, měl co nabídnout,“ prohlásil Hoffman s tím, že pro něj je Ransdorfův život velké tajemství.
Celý text včetně audionahrávky je ZDE.
„Nikdy jsem nepochopil, proč, když došlo ke změně poměrů, se přidal k lidem, kteří se zde rozhodli udržet při životě komunistickou stranu, když vlastně celou dobu, nějakých 25 let, místo toho, aby říkala, co ta komunistická strana chce pro lidi udělat, soustředili na to, aby řekli, čím vším je jiná, jak od ní nic nehrozí. Proč nešel do nějaké jiné strany? To jsem nikdy nepochopil,“ podivil se komentátor.
Něco takového mu nejde dohromady s Ransdorfovou erudicí, s jeho vzděláním. „V tom ten jeho osud byl předem nenaplněný. Nikdy se nemohl dobrat úspěchu. Nikdy nemohl být s tou politickou stranou úspěšný, přesto jí věnoval obrovské množství práce,“ myslí si Hoffman.
Samotnou KSČM Hoffman pokládá za nostalgickou stranu, která už jen vzpomíná na to, co za jejich vládnutí bylo dobré. Myslí si, že komunisté by se už nikdy nestali stranou revoluční. „Myslím, že většina jejích členů chce dožít a je to strana spíše nostalgická. Vzpomínají na to, co v jejich mládí, v jejich systému, bylo dobré. A tím vzpomínáním nějak společnosti prospět nemohou,“ domnívá se Ivan Hoffman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
