Ministr Nekula vyhrožuje, že postihne obchody, které nasadí vysoké marže u masa či másla. Marže v průměru kolem 40 procent jsou podle něj nepřijatelné... „Zaměříme se na marže u másla, kuřecího a vepřového masa a pečiva. Pokud zjistíme, že v těchto čtyřech segmentech došlo k nějakému nekalému výkyvu, tak přijmeme opatření,“ uvedl.
Ve čtvrtek na tiskové konferenci po jednání s čelnými představiteli zemědělské, potravinářské a obchodnické obce ale dodal, že sledováním tato aktivita také prakticky končí. Dokud nebude schválena novela zákona o významné tržní síle, která je zatím v Poslanecké sněmovně.
Nekula později řekl, že nechce nikoho za vysoké marže trestat. Jeho slova o kontrolách podle něj byla jenom zdviženým varovným prstem. „Nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, ale za resort zemědělství říkám, že zvedám varovný prst,“ sdělil novinářům. V jednáních chce pokračovat ve druhé polovině května.
Ministr se nechal s kontrolami inspirovat nápadem svého vládního kolegy Zbyňka Stanjury, který podobně pohrozil čerpacím stanicím. Pokud si nesníží marže, stát podle něj do konce dubna rozhodne o regulaci cenovým výměrem.
Už ale neupřesnil, zda vůbec bude nějaký systém nákupů, zda se budou kontrolovat výrobky ve slevových akcích nebo pouze mimo ně, jen uvedl, že půjde o kontrolní nákupy. To samozřejmě vadí zástupcům obchodních řetězců, kteří dlouhodobě tvrdí, že ziskovost supermarketů se pohybuje v řádu jednotek procent.
Fotogalerie: - Politické podnikání
„My jsme o metodice kontrol neslyšeli na té schůzce, ale až teď, že půjde o princip nějakých náhodných nákupů,“ řekl po mediálním výstupu ministra prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Cestou tak podle něj je sledovat celkovou ziskovost řetězců. Pokud si totiž kontrolor obejde prodejnu potravin a nakoupí kuřecí maso ve slevě, dostane ohledně obchodní přirážky naprosto jiný výsledek, než když si koupí kuřecí čtvrtky bez slevové akce.
Bohužel vláda podle ekonomky Ilony Švihlíkové myšlenku potravinové soběstačnosti nijak nepodporuje: „Vláda se naopak snaží prosadit změnu dotačních pravidel tak, aby českou potravinovou soběstačnost ještě dále oslabila. Doufám, že není cílem vlády rozeštvat malé a střední zemědělce mezi sebou podle hesla ‚rozděl a panuj‘.
Potřebujeme pravý opak – jejich vzájemnou spolupráci, například pomocí 170 let staré kooperace, která se jmenuje družstvo. Jen vzájemná spolupráce zemědělců, třeba ve skladování jejich produktů či v odbytu, může vyvážit obrovskou koncentraci ekonomické moci na straně řetězců a dodat zemědělcům důstojnou pozici, která jim náleží,“ navrhuje.
Představa, že individuální malý český zemědělec dokáže sám proniknout do zahraničních řetězců, je zcela mimo realitu. „A to nyní ponechávám stranou cenovou politiku těchto řetězců, jejich marže, které již dávno měly být předmětem zájmu finanční správy,“ dodává.
Přístup vlády by byl podle ní nepochopitelný i za dobrých časů, bez dramatických výkyvů na trhu s potravinami a bez vysoké inflace, která se významně zařezává do rozpočtů domácností. Vysoký počet zájemců o potravinové banky něco o zhoršující se situaci vypovídá.
„Kéž by současná vysoká inflace a rostoucí ceny potravin také trošku posílily vědomí strategičnosti zemědělského sektoru. Kéž by si i více městských lidí uvědomilo, že potraviny nerostou v regálech a že i ony patří ke strategickým statkům,“ dodává s tím, že Česká republika má jak přírodní podmínky, tak šikovné a pilné zemědělce, kteří jsou schopni vyprodukovat kvalitní potraviny pro nás všechny. „Stačí, když jim do toho vláda nebude házet vidle,“ upozorňuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
