Marhoul v rozhovoru mluvil například o sametové revoluci. Uvedl, že svoji představu o budoucnosti čistě a výhradně omezoval do slova svoboda. „Svoboda slova, svobodné volby. Myslím, že tenkrát vůbec nikomu nedocházelo, co to bude znamenat pro ekonomiku a pro hospodářství, že se uvolní podnikání, že vlastně nějakým způsobem nastoupí kapitalismus. Takže: svoboda,“ pravil režisér.

Posledních 30 let prý bylo úspěšných. „Všeho se nám dostalo. A to, v čem dneska žijeme – jako že máme Babiše a Zemana a spoustu jiných dalších proradných politiků – beru jako svým způsobem daň za demokracii,“ řekl Marhoul. Ale dodal, že demokracie zdaleka není nevyhnutelná, ale je křehká.

Do budoucna vyslovil obavu, že se bude svoboda vytrácet, například z důvodu nástupu nových technologií. „Dobrovolně se vzdáváme svobody. A možná ještě dobrovolněji se jí vzdáváme na konto jiných. Mluvím o nových technologiích, sledovacích přístrojích, rozpoznávání obličejů, zamontovaných čipech. Už dnes o nás díky platebním kartám všichni všechno vědí, vědí, co si kde kupujeme. Zdravotní karty na digitál. Všechno propojeno. To bude opravdu velký problém,“ odhadl.

Redaktor se pak zeptal, co vidí jako konkrétní hrozbu pro liberální demokracii. „Zjednodušování věcí, populismus, xenofobie, štvaní lidí proti sobě, nacházení si vnějšího nepřítele, uplatňování kolektivní viny,“ vypočítával Marhoul škodlivé fenomény a dodal, že jimi trpí hlavně Evropa. „Evropa je opravdu kolébkou všeho špatného. I dobrého. Každopádně jsou to věci, kterým lidstvo čelilo od nepaměti, a mění se jenom forma. Takže v podstatě nic nového pod sluncem,“ shrnul.