„O krizi se mluví šedesátkrát za minutu, ale když se rozhlédnu, nikde nic,“ píše komentátor. „Všude samí slušně oblečení, sytí až vypasení lidé, plné obchody, opravené domy a široké silnice ucpané pěknými auty. Tohle je krize?“ Kdyby se prý do naší doby přenesl někdo z časů skutečné krize, asi by si pomyslel, že jsme se zbláznili. "I státem zajištěný úředník z lepších období první republiky by mohl těm, kteří se dnes považují za chudé, jen závidět,“ poznamenává Novák.
Opírá se pak zejména do nostalgických vzpomínek na časy socialismu. „Nevěřím, že tvrzení o tehdejších lepších časech může někdo myslet poctivě. Jen silná skleróza nebo hodně zlá vůle by dokázala z paměti vymazat otřískané domy věčně podepřené lešeními, všudypřítomnou buzeraci, ubohé nemocnice a výlohy obchodů zaplněné budovatelskými plakáty a konzervami. Kampak se poděli soudruzi esenbé, kteří byli kdykoliv připraveni odvést si mě na fízlárnu i kvůli délce vlasů?“ připomíná.
Podle Nováka bychom měli začít naopak racionálně uvažovat, jak ze současné doby co nejdéle uchovat co nejvíce. „Jednou se o téhle době budou vyprávět pohádky. Zvlášť pokud si opravdu necháme nakukat, že tohle je krize, že se máme špatně. Ve skutečnosti nejspíš budeme rádi, když se z dnešního ráje podaří zachovat aspoň to opravdu důležité,“ uzavírá.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
