Incident, ve kterém Münter figuroval, se odehrál v noci z prvního na druhého dubna roku 1944. Francouzští odbojáři zaútočili nastraženými pumami na vlak s příslušníky dvanácté obrněné divize SS Hitlerjugend ve chvíli, kdy projížděl železniční zastávkou v Ascq. Zraněn nebyl nikdo, ovšem němečtí vojáci pak vtrhli do nádražní budovy, kde zabili dva cestující a přednostu. Ve vesnici pak při razii shromáždili 60 mužů, které popravili na místní louce a dalších 26 bylo zastřeleno později. Masakr byl nakonec zastaven velitelstvím.
Münter v rozhovoru s časopisem Panorama veřejnoprávní televize ARD uvedl, že si za smrt mohou samy oběti, protože uprchly, přestože byly zatčeny. „Když muže zatknu, mám za něj zodpovědnost, když ale utíkají, mám právo je zastřelit. Měli smůlu,“ řekl. Současně zpochybnil počet šesti milionů zavražděných Židů během druhé světové války. O miliony se prý nejednalo. Novinky.cz dodávají, že Münter po druhé světové válce dlouhá léta pracoval jako obyčejný úředník na poště a stal se ikonou německých neonacistů.
Na jeho slova reagoval poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), jehož matka bojovala před zatčením a odsunem do lágru u jugoslávských partyzánů. „Tak hlavně, že si v tom svém Německu spokojeně dožil, jako ostatně tisíce dalších válečných zločinců. Možná mu vojáci Rudé armády, co jim jeho kámoši povraždili rodiny, ukradli hodinky,“ říká poslanec. „Dnes nám to ovšem jeho následníci ukazují jako zvěrstva vojáků Rudé armády. A banda zaprodanců, kterých bylo vždy dost v naší zemi, hýká radostí,“ dodává.
Fotogalerie: - Oslavy konce války
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
