Jana Juřenčáková: Důsledky opoziční smlouvy si neseme ještě dnes

21. 12. 2013 13:54

V loňských volbách ji nahradil v Senátu Tomio Okamura a nyní by jej opět v horní komoře ráda nahradila ona. Jak jeho roční působení v Senátu hodnotí a co naopak považuje za své největší úspěchy? Byť v minulém volebním období úspěšně kandidovala za STAN, nyní kandiduje jako nezávislá. Proč se tak rozhodla a jaká jsou její hlavní témata? Nejen na to odpovídala současná šéfka Sdružení místních samospráv ČR a kandidátka do Senátu Jana Juřenčáková našim stránkám.

Jana Juřenčáková: Důsledky opoziční smlouvy si neseme ještě dnes
Foto: archiv JJ
Popisek: Exsenátorka Jana Juřenčáková

Dle Vašich slov berete život s nadhledem. Jak velký nadhled ve vás ale zůstává, když vidíte politický vývoj v České republice? Jste spokojena s vývojem po roce 1989 a s tím, kam jsme to lidově řečeno dopracovali?

Nikdy v životě mě nenapadlo, že já osobně se začnu angažovat politicky, ale už jsem to asi dostala do vínku při narození, poněvadž už od malička jsem si nic nenechala líbit a ještě jsem bránila v případě potřeby i ostatní.  Když jsem byla na konci roku 1991 propuštěná z práce, tak jsem byla naštvaná, protože jsem nevěděla, co bude dál. Až po čase jsem poznala, že to nejlepší, co se mně mohlo stát, bylo mé propuštění ze zaměstnání, poněvadž jsem mohla začít něco úplně nového, navíc daňové poradenství je práce, která mě bavila a baví a díky, které jsem se mohla stát finančně nezávislou. Díky tomu, čím jsem si v životě prošla, jsem se na život začala dívat s nadhledem, nejen s ohledem na svou výšku. 

Moje neangažovanost vydržela do roku 1999, kdy jsem se ozvala jako nespokojený občan a najednou jsem byla vůdkyní party lidí, která iniciovala petici za osamostatnění obce. A po úspěšné petici, úspěšném referendu o odtržení obce a úspěšných volbách v březnu 2000 jsem byla zvolena neuvolněnou starostkou obce Rokytnice s necelými 600 obyvateli. Neumím mlčet, když se děje bezpráví, takže jsem byla vždycky tam, kde se něco dělo nebo mělo dít a proto jsem asi také na sebe upozornila v roce 2004, kdy jsem byla v čele petice proti změnám režimu na česko-slovenské hranici, které měly začít platit po schválení mezinárodní smlouvy v Poslanecké sněmovně a Senátu. Do té doby jsem také neuznávala Senát a říkala jsem si, na co je. Když pak ale byla naše tzv. Rokytenská výzva úspěšná, protože se mně podařilo senátory v zahraničním výboru přesvědčit, aby smlouvu nedoporučili schválit, tak jsem změnila názor.  V roce 2005 při změně zákona o dani z příjmu, kdy bylo schválené společné zdanění manželů, jsem upozorňovala své kolegy na to, že obce budou mít problémy s daňovými příjmy, protože rozpočtové určení daní je navázané na daň z příjmů fyzických osob.  A pak v roce 2006, kdy došlo na má slova, tak jsem byla opět v čele petice Iniciativa za živý venkov, jejímž cílem bylo odstranit diskriminaci hlavně menších obcí. A to už byl zlom, kdy ta petice byla určena ministrovi financí, a kdy se začalo upozorňovat na celostátní problém.  Tehdejší rozhodnutí kandidovat v roce 2006 do Senátu bylo rozhodnutí mé osobní a jen shodou okolností jsem pak kandidovala za Nezávislé starosty pro kraj, kteří mně kandidaturu nabídli s tím, že nebudu muset shánět podpisy na petici jako nezávislý kandidát.  Navzdory všem očekáváním jsem pak byla zvolena a měla jsem příležitost se dívat na dění ve vysoké politice nejenom z televize či tisku, ale z přímého přenosu. Jsem také nespokojený a naštvaný občan, spousta věcí se mně nelíbí, jako občan i politik, ale můžu upozorňovat na to, co se mně nelíbí.  

Důsledky opoziční smlouvy si sebou neseme ještě dnes.  Vždycky jsem měla za to, že politikům by mělo jít hlavně o občany a měli by hledat společná řešení. Byla jsem pak brzy vyvedena z omylu, protože v okamžiku, kdy se to věcné řešení mělo hledat, tak si politici zleva s politiky zprava začali vyčítat, kdo za co může, místo toho, aby hledali podstatu problému.  Po šesti letech ve výboru pro záležitosti EU říkám, že nejsem euroskeptik, ale eurorealista, protože se musíme čím dál více zpovídat úředníkům z EU, proč to máme třeba jinak, než nám nařizuje EU. A pak jsou také okamžiky, kdy začne platit nějaké nařízení, které je naprosto nesmyslné – např. energetické štítky na budovy – a zdůvodnění úředníků je takové, že to po nás chce EU. Některým politikům nevadí, že to bude obyčejné lidi stát spoustu peněz, ale vydá se nařízení, které v případě nesplnění hrozí vysokými pokutami. Po revoluci se změnila spousta zákonů, ale místo toho, aby se tehdy jejich tvůrci podívali do zahraničí a převzali to, co bylo kde funkční a vyzkoušené, tak začali vytvářet něco, co dodnes nemá konce. Jedna novela následuje druhou.  Mění se u nás vlády, levá strana střídá pravou, to, co jedni vymyslí, ti další pak většinu zase zruší, neexistuje tu žádná stabilita. Občan pak jenom zírá a musí odnášet důsledky takového vládnutí. Z politiky se vytratil selský rozum, poněvadž díky stranickým sekretariátům se z poslanců většinou stávají hlasující roboti. A je nad nimi bič, pokud nebudeš poslušný, tak se příště na kandidátku nedostaneš. I proto chci prosazovat přímou volbu zastupitelů. Pokud by existovala přímá volba i poslanců, myslím si, že by se konečně začala hledat řešení, jak by to šlo a ne zdůvodňovat, proč to nejde.

Na rozdíl od Vašich protikandidátů, se Vy osobně se snažíte o návrat do Senátu. Oproti minulosti, kdy jste kandidovala za STAN, nyní kandidujete sama za sebe jako nezávislá a za Starosty proti Vám stojí Zuzana Lapčíková. Proč jste se tak rozhodla a jaké jsou Vaše priority, s nimiž nyní kandidujete?

V dubnu 2013 jsem byla zvolena předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR, které vzniklo v lednu 2008 jako protipól Svazu měst a obcí, který kvůli komorovému systému nechtěl změnit rozpočtové určení daní. I když členové Komory obcí nesouhlasili s nespravedlivým rozpočtovým určením daní, tak samozřejmě Komora měst a statutárních měst zase nesouhlasila s tím, aby jejich členové měli příjmy nižší a v tu dobu se jiné řešení nenabízelo. SMS ČR vzniklo transformací Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci, která vznikla v létě 2007 v Senátu a které jsem tehdy také předsedala.  A protože je SMS ČR apolitické zájmové sdružení právnických osob, které sdružuje téměř 1100 obcí a měst, rozhodla jsem se vzhledem k okolnostem kandidovat jako nezávislý kandidát a nasbírat 1000 podpisů na petici. Vzhledem ke zkráceným lhůtám a také tomu, že se lidé báli dávat svá rodná čísla, jsem se ocitla v situaci, kdy jsem chtěla kandidovat jako nezávislá, ale neměla jsem k tomu dostatek platných hlasů (podpisy byly bez rodných čísel). Do toho přišla nabídka hnutí NEZÁVISLÍ, zda bych nechtěla kandidovat za ně a vzhledem k tomu, že si u nich mohu zachovat svou nezávislost a nejsou parlamentní stranou, tak jsem tuto nabídku přijala. Prioritou hnutí je přímá volba zastupitelů a já se s ní naprosto ztotožňuji.  Mezi mé priority patří kromě přímé volby zastupitelů zachování škol ve městech a obcích, zajištění kvalitní zdravotní péče a dostatek sociálních služeb v regionu, ochrana venkova a zachování veřejné služby na venkově  (např. pošty), zajištění dostatečného počtu míst v mateřských školách, vytvoření lepších podmínek pro zapojení se do práce pro maminky s dětmi,  jednodušší a efektivnější čerpání evropských peněz s jejich směřováním na vznik nových pracovních míst, ochrana živnostníků před nesmyslnými zákony, ochrana obcí před přebujelou administrativou.  Chci prosadit zákaz hromadění platů – při souběhu platu např. poslance a hejtmana či senátora a hejtmana, dále také změnu zákona o volbách do Senátu – aby při získávání podpisů nemusel nezávislý senátor potřebovat rodná čísla, ale aby postačilo datum narození a pak také to, aby v případě, kdy senátor bez závažných důvodů rezignuje na svůj mandát, tento musel uhradit náklady související s novými doplňovacími volbami.  V případě vstupu ČR do eurozóny chci prosazovat všeobecné referendum, poněvadž od referenda před vstupem do EU se situace radikálně změnila.

V loňských senátních volbách převálcoval v senátorském obvodě Zlín Tomio Okamura ve druhém kole sociálnědemokratického kandidáta, hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka. Kdo je pro Vás osobně největší konkurencí nyní? A jak byste i z vlastní zkušenosti ze Senátu hodnotila roční působení Okamury v Senátu?

V senátních volbách se nedá předem odhadnout, kdo je největší konkurent. Je to soutěž, kde bude soutěžit o vítězství devět hráčů. Jako bývalý sportovec jsem zvyklá soutěžit a vím, že nestačí být jenom nejlepší, že k tomu vítězství je třeba i velký kus štěstí. Očekávám, že se bude hrát fair play hra a nikdo se neuchýlí k faulům. I když v politice pravidla fair play mnohdy neplatí.

Roční působení pana Okamury hodnotit nebudu, to nechám na jiných.  Jenom mně přijde nezodpovědné to, že vzápětí po zvolení se chtěl stát prezidentem, po roce zase poslancem a teď čekám, zda se v květnových volbách ještě nebude chtít stát europoslancem. Ještě jsem zapomněla, že příští rok budou i komunální volby, tak bude možná kandidovat na pražského primátora. A výmluvám typu, že nesliboval svým voličům, že bude šest let v Senátu, ale že chce splnit svůj volební program, nějak nerozumím, když přece věděl, do čeho jde.

A jak byste naopak hodnotila Vaše působení v horní komoře? Co byste vyzdvihla?

V roce 2006 jsem šla do voleb s tím, že chci spravedlivé peníze pro obce a města a dílčí změna se povedla už od ledna 2008, podstatně větší změna pak od roku 2013, ale to už byla zásluha mých bývalých kolegů, kteří v roce 2010 zasedli do Poslanecké sněmovny a prosadili, aby změna rozpočtového určení daní byla součástí koaliční smlouvy. Víte, pokud za sebou nemáte v Senátu většinu, tak si musíte najít cestu, jak realizovat to, co chcete dosáhnout. Já jsem si tu cestu našla, protože jsem zjistila, že nejlepší je na problém upozornit tehdy, když vzniká zákon a ten vytváří úředníci, ne politici. Důsledným využíváním jednacího řádu Senátu je možné upozornit na spoustu věcí či je dokonce změnit.  Při řešení problému se slovenskými důchody se mně podařilo přesvědčit tehdejšího ministra MPSV, aby se slovenské důchody českým občanům dorovnaly. Podařilo se mně přesvědčit ministra vnitra a policejního prezidenta, aby nerušily služebny policie v našem pohraničí.  Podařilo se mně upozorňovat na byrokratická nařízení, která omezují starosty v jejich práci. Podařilo se mně v Senátu prezentovat náš region a přiblížit jej lidem a také opačně náš region přiblížit senátorům a návštěvníkům Prahy.

Jak sama uvádíte, kladete důraz na to, co starostové potřebují. I jako senátorka jste tak bojovala za spravedlivější rozdělování peněz od státu pro menší obce a města. Jak tak v tomto směru hodnotíte novelu RUD? A jaké další kroky byste naopak ze strany státu ještě uvítala? Mnohým starostům nyní ale vadí nadměrná byrokracie, kterou jsou ze strany vlády zatěžovány. Upozorňují například na neúměrně dlouhá výběrová řízení a vyjádřili se tak pro změnu zákona o veřejných zakázkách. Budete se tak případně snažit změnit něco v tomto směru?

Změnu rozpočtového určení daní, která platí od ledna 2013, bude možné zpětně hodnotit až po ukončení tohoto roku, i když dílčí zhodnocení po půl roce je už k dispozici.  Pokud vím, tak většina hlavně menších obcí je s příjmy spokojena, ale najdou se i takoví, kteří novelu kritizují, protože například přišli o dotace. Byl zrušen příspěvek na žáka a obcím odpadla povinnost hradit neinvestiční náklady na své dojíždějící žáky, protože tento příspěvek je zakomponován jako jedno z kritérií. Jaký bude konečný důsledek třeba i v tomto směru, na to si opravdu budeme muset počkat.  Výběrová řízení a zákon o veřejných zakázkách na jedné straně by měly být na jedné straně protikorupčním nástrojem, ale na druhé straně způsobují představitelům samospráv spoustu komplikací, kdy například obec má schválenou dotaci, podle zákona musí vyhlásit výběrové řízení, pak se některý z účastníků odvolá a ÚHOS nemá lhůty, do kdy má rozhodnout. Nebo například výběrové řízení vyhraje firma, která nemá personální ani technické vybavení a na práce si pak najímá cizí firmy. Starostové by přivítali zvýhodnění regionálních firem, z pohledu patriota bych to přivítala i já, poněvadž vzhledem k vysoké nezaměstnanosti by to přineslo práci místním a v případě jakýchkoliv reklamací by byla firma vždy dosažitelná. Toto je jedna z oblastí, kde bych chtěla hledat možnosti změny.

Od dubna jste také šéfka Sdružení místních samospráv ČR. Prozradíte nám, na čem v současnosti pracujete? A co je aktuálně největším problém a je tak pro Vás i výzvou do budoucna?

Aktuálně největším problémem pro Sdružení místních samospráv je příprava nového programovacího období 2014+, kdy se s partnerskými organizacemi hájícími venkov shodneme na tom, že každá obec, město i kraj musí mít odpovídající přístup k projektům realizovaným v rámci území.  Už však nepanuje shoda na tom, jaká částka má být alokována a implementována prostřednictvím certifikovaných místních akčních skupin. Důležitá je i oblast školství, kde zásadně nesouhlasíme s povinným vytvářením svazkových škol a s jejich finančním zvýhodněním. Vyjednávání není jednoduché a je pro nás hodně důležité, že můžeme být u těchto jednání a hájit zájmy venkova a našich členských měst a obcí. Dalším aktuálním problémem je nařízení Českého telekomunikačního úřadu o snížení počtu pošt, kdy by mělo zaniknout cca 1000 pošt v obcích, kde je počet obyvatel pod 2500, není tam dvoustupňová základní škola, matrika a ani stavební úřad a kdy je  na další poštu vzdálenost menší než 10 km. V současné době probíhá velká petiční akce a napříč republikou se sbírají podpisy proti rušení těchto pošt. Mezi důležité úkoly patří: zachování dostupnosti školské sítě pro všechny žáky bez přenášení nákladů na rodiče a zřizovatele, dokončení reformy veřejné správy bez omezení dostupnosti služeb na venkově a bez nárůstu byrokracie. Důležitým úkolem je nepřipustit nekontrolovatelný růst nákladů v odpadovém hospodářství. Další problematika se týká ještě i rozpočtového určení daní, kdy se již několik let kritizuje nesoulad mezi skutečným počtem obyvatel v obci a počtem, který vykazuje statistický úřad. Kvůli daňovým bonusům na děti a daňovým slevám dochází k tomu, že v řadě obcí jsou nespravedlivě kráceny příjmy daně z příjmů fyzických osob a je tak krácen rozpočet obce – toto téma také řešíme s Ministerstvem financí. Pro mě osobně je velkou výzvou do budoucna potlačit ambice úředníků na ministerstvech, aby přestali vymýšlet věci, kterými jenom znepříjemňují život představitelům obcí i občanů a které při tom nemají žádný smysl – nikdo je na nic nepotřebuje, jenom si někde někdo udělá čárku. Přála bych si i vzhledem k tomu, že spousta ministerských nařízení se zdůvodňuje tím, že to nařizuje EU, aby bylo nutné každé takové nařízení předem přezkoumat, zda to odpovídá tomu, co chce opravdu EU a zda v tom náhodou nejsou skryty věci, který si vymyslel jenom nějaký ambiciózní úředník. Spousta věcí lze zjednodušit, a proto chceme přicházet s příklady z praxe zdola a na tyto věci poukazovat.

Prozradíte nám také, jak nyní zvolíte strategii pro kampaň? Bude se, kromě toho, že nebudete mít podporu strany, nějak lišit od té poslední z roku 2012?

I když kandiduji za hnutí NEZÁVISLÍ, tak si volební kampaň hradím sama. A vzhledem ke zkráceným lhůtám pro doplňovací volby a vánočním svátkům není pro předvolební kampaň moc prostoru. Rozhodla jsem se, že nebudu mít billboardy u silnic, ale postavím „sociální billboardy“ v sociálních zařízeních, kde budou aspoň k užitku – peníze, které bych dala do billboardů, daruji na charitu. Připomenu spoluobčanům to, co se mně podařilo během mého senátního mandátu, ale i to, co se mně podařilo v jejich prospěch i po ukončení. Objevím se na plakátech, oproti loňskému roku se více soustřeďuji i na komunikaci na Facebooku. Je spousta starostů i občanů, kteří mě podporují, zda to bude stačit k tomu, abych je mohla opět zastupovat a pomáhat jim, to je zatím ve hvězdách.

Máte nějaký vzkaz pro voliče?

Vážení voliči, každý senátor má možnost zjednodušovat život lidem kolem sebe, jenom musí vědět, jak na to. Také já jsem naštvaná na politiky a také si kladu otázku společně s Vámi, zda není Senát zbytečný, zvlášť v případě, kdy tam má jedna politická strana většinu a je popírán jeho prvotní smysl – kdy měly být senátory nezávislé osobnosti. Ale když už ten Senát je, tak je důležité využívat možností, které senátor má. Není důležité být členem většinové strany, důležité je umět využívat jednací řád Senátu, který umožňuje interpelovat kteréhokoliv člena vlády, vedoucí správních úřadů, orgány územní samosprávy. Tento účinný nástroj umím využívat a díky tomu tak pomáhat mnoha z vás, starostům, občanům i organizacím.  Pokud chcete, abych Vám mohla opět pomáhat, dejte mně k tomu opět příležitost, protože já se nebojím říkat nahoře, jak se žije dole! Vaše Jana Juřenčáková 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Černé na bílém! Anketa, která otřásla SPD. Fanoušci Okamury rozhodli o syrských sirotcích. Šojdrová výská

16:41 Černé na bílém! Anketa, která otřásla SPD. Fanoušci Okamury rozhodli o syrských sirotcích. Šojdrová výská

Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury uspořádalo anketu, zda by Česko mělo přijmout několik…