Nejprve hovořil o sankcích, přičemž poukázal na to, že dosud vlastně není jasné, jak by sankce mohly vypadat. Až budou na stole nějaké konkrétní návrhy, bude možné se o nich bavit. Bude možné se bavit i o tom, kolik lidí by v důsledku nových sankcí mohlo přijít o práci. „Je špatné, když jsou ve sporu členové vlády,“ uvedl k sankcím Středula. Nikdo ale prý politikům nebrání, aby zavolali premiérovi a zeptali se ho, proč zastává právě takový názor, jaký zastává.
Sankce nejsou černé nebo bílé
„Spolková republika Německo je aktivní v Rusku v tom, aby, až ty sankce skončí, mohly tyto obchody pokračovat dál,“ podotkl Středula. Zmínil i Francii a výrobu armádních lodí pro Rusko. Francie se této zakázky nechce vzdát, protože by se tím poškodily zájmy země. „Sankce nejsou jenom černé nebo bílé,“ uvedl k tomu šéf ČMKOS.
Podle jeho názoru je třeba bojovat za svobodu, ale je třeba to dělat efektivně. Jednou z cest, jak by bylo možné pokračovat v jednotném postoji EU a zároveň pomoci českým firmám, je přijetí jistého modelu tzv. kurzarbeitu. „Návrh odborů je, aby zaměstnanec v čase kurzarbeitu obdržel 90 % svého příjmu, přičemž 45 % zaplatí zaměstnavatel a 45 % stát,“ popsal představu odborů Středula. O tom se ještě vede diskuze. Stejně tak se diskutuje o tom, jak dlouho by bylo možné kurzarbeitu využívat. Nejčastěji se zmiňuje doba šesti měsíců. ČMKOS prý také upozorňuje na možnost zneužití kurzarbeitu. Na to by si měl dohlédnout stát. „Bude možno i se zpětnou platností zkontrolovat ten subjekt, zda jeho žádost o kurzarbeit byla oprávněná,“ popsal Středula.
„Česká republika není taková, že by řekla, my s těmi sankcemi nesouhlasíme,“ řekl host. Ochrana mezinárodního práva je jistě zásadní věcí. Zároveň je ale potřeba v maximální míře napomoci tomu, aby si lidé udrželi práci.
Pro český potravinářský průmysl přitom platí, že jen do konce roku na sankce vůči Rusku doplatí třemi sty miliony korun a v příštím roce by mohlo jít o půl miliardy. Připomněl navíc, že české zemědělce může poškodit dovoz potravin z Polska.
Výkon české ekonomiky
Následně se vyjadřoval k výkonu české ekonomiky. „My jsme na ten výkon velmi citliví,“ začal toto téma Středula. Je to prý sice lepší, než to bylo před dvěma lety, ale je třeba se mít na pozoru před okolními vlivy, které na českou ekonomiku také dopadnou. Přesto je podle něj namístě vhodně investovat, a to jak do infrastruktury, tak do školství. „Investice do školství je investice, která může přesáhnout horizont této vlády, ale politik by měl mít odvahu ji udělat,“ myslí si Středula.
Háček je v tom, že řada investičních projektů není řádně připravena. Přitom by bylo namístě postarat se například o splavnění Labe. „Česká republika navíc vlastní pozemky v hamburském přístavu a toto by mohli využít čeští exportéři, protože dostat se do Hamburku po silnici nebo letecky je úplně jiné než po vodě,“ říká Středula. Je to levnější a ekologičtější.
Pochvala a vyplísnění za Amazon
Jednoznačně si pak pochvaloval jednání tripartity. Prohlásil, že tato vláda má dialog se sociálními partnery nejen v programu, ale skutečně ho i naplňuje. Vláda Bohuslava Sobotky prý otevřeně diskutuje, čímž se liší od vlád ODS Mirka Topolánka nebo Petra Nečase.
Našly se však i věci, které kritizoval. Vláda se prý až příliš podbízela společnosti Amazon. Středula je rád, že tento investor na českém území nakonec nezakotvil. Mimo jiné i proto, že v ne právě malé míře zaměstnává různé agenturní pracovníky, takže je sporné, zda by vstup Amazonu na náš trh pomohl české zaměstnanosti tak, jak slibovali někteří ministři.
Zkritizoval i německé firmy, které mají pobočky na českém území. Češi totiž berou podstatně menší mzdy, než je německá minimální mzda. Středula se proto snaží působit na to, aby se to změnilo. Jedná o tom s partnery z německých odborů.
Proč nemáme větší důchody?
Středula také odpovídal na otázky diváků. Jeden z nich se ptal, proč nemáme vyšší důchody. Tuto otázku si prý klade i on sám. Dnešní senioři dostávají asi 40 % původní mzdy, a to je podle předsedy ČMKOS málo. Další věc je, že by si lidé neměli nechat vyplácet mzdu na černo, protože to ovlivní budoucí výši důchodu. Stejně tak je podle jeho názoru namístě, aby si lidé spořili na stáří, pokud mohou.
Za absolutně neakceptovatelné ale považuje současné odsouvání věkové hranice odchodu do důchodu. Lidé narození v roce 2005 by podle současného modelu mohli jít do důchodu až ve třiasedmdesáti, což je podle Středuly nehorázné.
Odbory jsou atraktivní
V závěru pořadu poznamenal, že odbory, resp. členství v odborech je atraktivní. O tom svědčí i rostoucí počet členů v poslední době, ačkoli platí, že dlouhodobě počet členů klesá. „Odbory jsou nesmírně důležitou součástí občanské společnosti,“ uzavřel Středula.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
