Politička připomíná některá fakta. Církve by měly dostat přibližně polovinu někdejšího majetku v hodnotě cca 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek má pak stát vyplatit náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočetla inflace. Stát by naopak přestal církvím hradit platy duchovních.

Pro církevní restituce není vhodná doba

"To vše se projednává v době hluboké hospodářské krize, kdy naše česká ekonomika je v propadu, zatížena dluhem z minulých i současných let víc jak jedním bilionem a téměř 500 miliardami korun. V situaci, kdy každý desátý občan naší republiky je pod hranicí příjmové chudoby, kdy nám - naší vinou - hrozí pozastavení čerpání ze strukturálních fondů EU ve výši 22 až 72 miliard korun, kdy vláda rozpočtové odpovědnosti provádí plošné škrty v resortech, jež mají jediný efekt – srazit občany ještě hlouběji v jejich nejisté životní existenci a za to ustlat ještě více úzké vrstvě bohatých," píše Lesenská.

Upozorňuje dále na fakt, že si katolická církev v roce 2007 ocenila majetek sama a tento materiál ministerstvo kultury plně akceptovalo. Navíc na rozdíl od ostatních restituentů se v případě církví majetek oceňuje podle jeho současného stavu. Pro církve také neplatí zákonem vyměřený strop pro metr čtvereční pozemku. Politička v této souvislosti varuje, že se v případě schválení zákona o navrácení majetku církvím zvedne vlna žalob ze strany "běžných" restituentů.