Hned na úvod Zima ocenil, že politici konečně zvedli rozpočet pro vysoké školy o tři miliardy korun. Je to prý sice jen drobný příspěvek, ale něco lepší než nic. Tyto tři miliardy nestačí ani k tomu, aby se platy kantorů na vysokých školách zvedly tak, jak by se slušelo a patřilo. Vysoké školy tak na pracovním trhu nemohou konkurovat soukromému sektoru. Aby vysoké školy skutečně poznaly nějaké zlepšení, musely by prý navíc dostat asi osm až devět miliard korun.
Tyto peníze však vysoké školy nedostaly, takže se nelze divit, že když někdo vystuduje pět let vysoké školy a chce se stát akademikem, dostane nástupní plat 10 500 korun. V Praze je přitom průměrný plat asi 30 tisíc korun, takže čerstvě vystudovaný pracovník vysoké školy je pouze na třetině této částky.
„Byla to jednání velmi náročná a dlouhá a někdy mi z toho bylo trochu smutno, protože mi to připadalo jako handlování na koňském trhu. Měl jsem pocit, že politici nesledují dlouhodobý strategický cíl České republiky... Já se domnívám, že politici sledují jen krátkodobé cíle, nejkratší volební cyklus je čtyřletý, ale někteří politici sledují i kratší období, protože nevěří, že tak dlouho vydrží,“ prohlásil před kamerami Zima.
Stát by si podle hosta měl uvědomit, že bude potřebovat nové lékaře, nové učitele, ale v zájmu bezpečnosti země bude třeba potřebovat také lidi, kteří se domluví i tzv. marginálními, okrajovými jazyky, a ne jen anglicky.
Jsem odpůrcem školného, prozradil host
Poměrně skeptický byl Zima k zavádění školného na vysokých školách. „Nejsem zastáncem školného, považuji to za škodlivé,“ zdůraznil Zima. Stačí se podívat, do jakých dluhových obtíží se dostávají mladí třeba v USA, kteří ukončili studium, zakládají rodinu, mají dluhy ze školy, do toho si musejí vzít půjčku na bydlení a začínají mít velký problém. Česká společnost by proto podle jeho názoru neměla jít touto cestou. Někteří lidé říkají, že by studenti mohli platit deset tisíc korun ročně školného, ale každý student má každý měsíc nějaké náklady na bydlení, na jídlo, na skripta a tak podobně. Už tyto náklady představují pro studenty určitou bariéru a podle rektora UK není namístě přístup ke vzdělání ještě ztěžovat.
Přestože byl v úvodu k politikům poměrně kritický, v závěru jednoho politika přece jen pochválil. Ocenění si u rektora vysloužil předseda lidovců a vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. „Já bych chtěl říct, že místopředseda vlády usiloval ve své funkci o navýšení prostředků na vědu, a já bych mu za to chtěl poděkovat, protože se to povedlo,“ uvedl host.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
