Podstatou Valentova pozměňujícího návrhu je fakt, že cestovní kancelář  a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění povinny  sjednat toto pojištění v takovém rozsahu, aby limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Cestovní kancelář je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění  limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny  veškeré nároky zákazníků. Důvodem Valentova pozměňujícího návrhu bylo také nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, jehož nález přesouvá finanční důsledky špatného výkonu podnikatelské činnosti cestovních kanceláří v případě jejich úpadku na pojišťovny.

„Vnímám snahu státu ochránit spotřebitele před úpadkem cestovních kanceláří i nutnost přizpůsobit naši legislativu byť často nesmyslným, evropským pravidlům. Na druhou stranu ale není možné, aby nový zákon přikazoval cestovním kancelářím, aby uzavřely pojištění, které nejsou schopny pojišťovny reálně poskytnout. Stát se tak snažil v zajetí své falešné ochranářské role regulovat komerční vztahy mezi cestovními kancelářemi a pojišťovnami, ale zároveň se nezajímal o proveditelnost takového opatření. Reálně tak hrozilo, že pojišťovny budou hromadně vypovídat pojistné smlouvy s cestovními kancelářemi. Ty by pak zkrachovaly, anebo přesunuly svá sídla do zahraničí. O práci by tak přišly tisíce lidí, stát by zaznamenal výpadek v příjmech veřejných rozpočtů až ve výši 5 miliard korun a zároveň by se vystavil hrozbě mezinárodních žalob na náhradu škod od zahraničních akcionářů některých cestovních kanceláří,“ uvedl senátor Ivo Valenta. Ten pro Parlamentní listy dodal, že je velmi rád za vyjednání kompromisu mezi cestovkami, pojišťovnami, ale i Ministerstvem pro místní rozvoj. Stejný postoj očekává i od Poslanecké  sněmovny, kam bude zákon senátory tento čtvrtek vrácen.