„Internetová média, zejména ta, která jsou provozována jako obchodní projekt, vznikají a zanikají podle toho, jak se trefí do situace na trhu informací. Některá média podléhají sebedestrukci tím, že začnou povyšovat názory redakce nad zdravý rozum svých čtenářů,“ podotýká přírodovědec Jiří Jírovec, když rozebírá kritiku ParlamentníchListů.cz z pera redaktora Britských listů.
Vlastní zkušenost
„To je i případ Britských listů (BL), které se postupným odmítáním ‚nežádoucích‘ názorů zbavily mnohých autorů a následně i čtenářů. Byl jsem jejich přispěvatelem v období 1997 až 2014. Odvedla mě od nich nechuť být součástí vzniklého propagandistického klanu. BL by nestály za řeč, kdyby jejich snaha o správnou interpretaci politických profilů, nyní již bývalých autorů, nepokračovala napadáním medií, do nichž jim nic není,“ podotýká Jírovec.
„Do jejich agendy mediální nenávisti, nebo spíš závisti, se dostaly Parlamentní listy (PL). Než se dostanu dál, považuji za nutné uvést, že jsem tento text nepsal jako občasný autor PL. Přivedl mě k němu úžas nad blábolem, který pro BL sepsal jejich redaktor Bohumil Kartous. Odmítám tedy případné obvinění ze střetu zájmů. PL jsou projekt, který zahrnuje velice široké názorové spektrum. Je tedy absurdní, když Kartous připisuje oddanost čtenářů PL příběhům neúspěšných lidí na sklonu produktivního věku,“ dodává.
Kartousova kritika
Kartous v tomto ohledu zmiňuje „ženu na sklonku produktivního věku s afinitou ke komunistům, postrádající celoživotně důvěru ve společenský systém, s postupujícím věkem navíc nabývající existenčních starostí vyvolaných spíše iracionálně než z důvodů reálného ohrožení. Na cokoliv, co zvyšuje její pocit ohrožení, reaguje přirozeně vzdorovitě, ať už se jedná o jakýkoliv politický návrh ‚tunelářů‘, což je v podstatě jakýkoliv politik, který je v jejích očích v držení moci, nebo třeba imigraci“.
Kartous by měl podle Jírovce vědět, že ono existenční ohrožení není „spíš iracionální“, ale zatraceně reálné. Pokud jde o muže, Kartous ho zmiňuje „na sklonku produktivního věku, ‚revoltujícího‘ proti systému, jehož se necítí součástí, svérazným nicneděláním, které si sám pro sebe vykládá jako způsob boje ‚za nezávislost‘. Sociálně izolovaný, frustrovaný životním neúspěchem, hledající vnější zdůvodnění a imaginárního nepřítele, s nímž by mohl ‚bojovat‘ a potlačit tak všechny znaky životního selhání“.
Kartous je zde prý plně poplatný pohledu svého šéfredaktora Jana Čulíka, který považuje české muže za neschopné. Zbytek jeho článku je vlastně skrytou reklamou na BL. Ty čtěte, a ne „obskurní web PL“. PL, pokračuje Kartous, se legitimizují prostřednictvím seriózních autorů, „kteří jsou ochotni zařadit se do tohoto mediálního panoptika, a také mediální prostitucí politiků, kteří svými příspěvky do svých profilů na serveru posvěcují jeho serióznost. PL tím, že dokáží svým spektakulárním způsobem uspokojit v podstatě jakoukoliv intelektuální úchylku či poklesek, nabízejí každému, po čem touží. Musejí nabídnout to, co trh žádá: imaginární nepřátele, konspirační teorie, extremistické bláboly, které ve společnosti rezonují, nicméně média je v jejich syrové podobě neventilují“.
Názorové spektrum bez cenzury
„BL si spletly nejen hrob, ale i hřbitov. Kdyby jim skutečně šlo o informovanost občanů, musely by dnem i nocí tepat do české vlády, která není schopna vysvětlit ani tu nejjednodušší záležitost. Musely by, ze stejného důvodu, kritizovat neobjektivnost ČT, ale do toho se jim zjevně moc nechce. Třeba by do ní se svými pravdami pronikly,“ doplňuje.
PL jsou podle Jiřího Jírovce z hlediska čtenářů nepochybně ojedinělým a zajímavým projektem. „Už jen proto, že názorové spektrum vylučuje cenzuru, v BL známou jako redakční práce. BL jsou velmi kritické ke zdrojům, pokud jimi není britský The Guardian. Jsou ovšem ochotny zviditelňovat se třeba rozhovorem s Milanem Kohoutem. Články mu odmítají, ale jeho názor na uprchlíky se najednou hodí. Kam asi řadí Kohoutova vystoupení v PL?“ ptá se krajan z Kanady, a nakonec dodává: „BL by si měly zamést před vlastním prahem, aby mohly dělat lépe to, co zatím dělají špatně.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
