Kdyby se prezident rozhodl mlčet například kvůli tomu, že na tom není zdravotně dobře, nebo proto, že k pražskému jaru a následné okupaci Československa se vyjádřil už mnohokrát, dalo by se to podle Peheho ještě pochopit, v tomto případě však nikoliv. „Nepromluvit proto, že byl prý odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná, je zdůvodnění jaksi mimochodné. A vybízí k otázkám,“ dodal Pehe.

Politolog se proto zamyslel nad tím, co tak odvážného vlastně Zeman kdysi udělal. Podle mluvčího prý tato odvaha spočívala v tom, že zkritizoval okupaci hned na začátku normalizace, za tento postoj byl vyhozen z Vysoké školy ekonomické. „Dodejme, že Zeman byl během pražského jara členem KSČ, ze které byl na začátku normalizace vyloučen,“ poznamenal s tím, že něco podobného se však přihodilo zhruba půl miliónu členů KSČ, kteří byli ze strany též vyloučeni a ztratili pak mnohdy práci. Někteří odešli ze strany na vlastní žádost, jiní byli vyhozeni při prověrkách.

„Co přesně se odehrálo v případě Miloše Zemana sice nevíme, ale Pehe je toho názoru, že na tom jiní byli značně hůř. „Ti, co měli děti, mohli ztratit o poznání více než tehdy pětadvacetiletý bezdětný Zeman,“ doplnil. Když už je řeč o odvaze, že zhruba půl miliónu reformních komunistů, kteří byli vyhozeni ze strany i práce, se prý později vyčlenilo několik stovek těch, kteří podepsali Chartu 77 a byli v důsledku toho tvrdě perzekvováni. Pehe poukázal na to, že Zeman mezi nimi ale nebyl.