Změna směru jízdy se připravovala už v meziválečném Československu. V polovině 20. let vláda přistoupila k Pařížské konvenci, čímž se zavázala "v přiměřeně vhodné době" zavést jízdu vpravo. V roce 1931 pak republika přislíbila, že na pravou stranu vozovky přesune dopravu do pěti let, což se však nakonec nepovedlo. V listopadu 1938 vydal Stálý výbor Národního shromáždění opatření, kterým zaváděl jízdu vpravo od 1. května 1939. Před jeho realizací se však republika stala obětí německé okupace.
Motoristické spolky byly většinou pro změnu směry jízdy, na odpor ale často narážela snaha o změnu na venkově. A například automobilky již před válkou vyráběly i vozy s volantem na levé straně. Část dopravních a stavebních odborníků ale poukazovala na to, že změna přinese značné finanční náklady. Nejvíce peněz mělo podle nich stát nezbytné přebudování tramvajových výhybek a nástupišť, ale i změna značení.
Příchod německých vojáků a konec druhé československé republiky v březnu 1939 celou věc "jen" o šest týdnů urychlil. Někde se po pravé straně začalo jezdit už první den okupace (třeba v Ostravě), zbytek území se k dopravní změně připojil 17. března.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab