„Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi Visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím,“ podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede EK řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu.
Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy kromě spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen.
„Já nebudu druhý Frans Timmermans, budu to dělat po svém,“ prohlásila Jourová, která chce častěji cestovat po Evropě, přičemž Maďarsko a Polsko budou mezi jejími prvními destinacemi.
„Evropa není bojiště. Evropa je pro mě dialog a vysvětlování, vnímání se navzájem. Já mám respekt k názorům oponentů, takže si ráda vyslechnu názory kohokoli, ať už je to maďarská strana či polská nebo kdokoli další,“ řekla eurokomisařka, která se v případě schválení europarlamentem ujme nové funkce na přelomu října a listopadu.
S von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast. „Je to velký úspěch vyjednavačů,“ konstatovala Jourová, podle níž byl právě Babiš v jednáních velmi efektivní.
S premiérem se však může rozcházet přinejmenším v jednom tématu své budoucí práce. Do jejích kompetencí totiž spadá i systém voleb do Evropského parlamentu, v němž letos v květnu evropské politické strany využily princip takzvaných spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů jednotlivých evropských politických frakcí, kteří podle dosavadní praxe v případě vítězství ve volbách do Evropského parlamentu jsou zároveň kandidáty na předsedu Evropské komise. Někteří národní lídři včetně Babiše však tento princip při rozhodování o obsazení vrcholných funkcí v unijních strukturách odmítli a do budoucna ho používat nechtějí.
„Minule to bylo relativně pozdě na stole pro veřejnou debatu a debatu se státníky a s Evropským parlamentem. Myslím, že je dobře, že o tom budeme mluvit co nejdříve,“ připomněla Jourová neshody mezi členskými zeměmi a EP. „Tak abychom řekněme do dvou let měli jasněji o tom, jak se bude volit a jak bude posílena demokratická legitimita Evropské unie.“
Za důležité považuje komisařka také téma transparentnosti unijních úřadů, které podle ní může přiblížit dosud odtažité fungování EU lidem. „Aby lidé veděli, když přijde Evropa s nějakým legislativním návrhem, jak moc to bylo lobbováno, kým a jakou cestou. Já si myslím, že tam máme určité dluhy, že bychom měli být transparentnější,“ uvedla Jourová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
