Zákon se dostal na program spolu s doprovodným předpisem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. „Návrh zákona projednala 19. února Legislativní rada vlády a doporučila vládě jeho schválení. Návrh byl vládě předložen bez rozporu s ostatními ministerstvy. V návrhu nedošlo od té doby k žádným změnám," sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Předloha by podle TI mohla pomoci Babišovi, protože by podle jednoho z ustanovení byl považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil skupinu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Změna pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu se v novele objevila po připomínkovém řízení na konci roku 2019 na návrh ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO), upozornila začátkem roku TI.
Iniciativa Rekonstrukce státu označila za politováníhodné, že ministerstvo nevyužilo čas od poloviny března, kdy bylo projednání materiálu přerušeno, k jeho úpravě. Kritizované ustanovení podle ní přirozeně vzbuzuje podezření, že se v návrhu objevilo kvůli zvýhodnění Babiše a Agrofertu. „K odstranění pochybností veřejnosti by měla vláda alespoň vyjmout spornou výjimku pro korporace ve svěřenských fondech," uvedl v tiskové zprávě vedoucí analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Předpis kritizují také Piráti. Ti hovoří o účelové výjimce, která má Babišovi umožňovat skrývat svůj střet zájmů. Poslanec Pirátů František Navrkal označil postup kabinetu za svévolný. „Je naprosto neuvěřitelné, že se vláda snaží znovu protlačit návrh zákona, proti kterému se už v březnu zvedl silný a naprosto oprávněný odpor odborné i široké veřejnosti. Na jeho znění se nezměnilo ani jediné písmenko," uvedl Navrkal.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Ministerstvo v předkládací zprávě uvedlo, že evidence majitelů má posílit transparentnost právnických osob a právních uspořádání a je jedním z nástrojů boje proti praní peněz a financování terorismu. „Centralizovaná evidence umožňuje rychle a efektivně sdělovat a zjišťovat údaje důležité jak pro činnosti orgánů státní správy, tak v budoucnu pro veřejnost," stojí v návrhu. Předpis vymezuje, kdo je považován za skutečného majitele, ale také reguluje přístup k údajům v příslušné evidenci a proces zápisu údajů o skutečném majiteli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
