Kalousek a Nečas vedli národ k přehnané šetrnosti. A takto to prý dopadlo

05.09.2012 10:16

Analytička Lidových novin Lenka Zlámalová se zamýšlí nad urputnou doktrínou šetření, která je podle ní stejně nebezpečná, jako přehnané dluhy. Současná krize byla podle ní způsobena jednoznačně nerozumným zadlužováním, které se politikům vymklo z rukou.

Kalousek a Nečas vedli národ k přehnané šetrnosti. A takto to prý dopadlo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Za tisíc korun si toho v příštím roce budeme moct koupit možná zase míň

Jenže to vyvolalo opačný extrém a kolem roku 2010 začaly být dluhy považovány za něco z podstaty špatného, nebezpečného, až nemorálního. U nás na téhle ambici vyrostla celá jedna politická strana, s touhou ovládnout pravou část politického spektra. Tématu se chytnul i premiér, pro kterého je očividně asketismus přirozeností a v politice by těžko hledal věrohodnější téma.

„V šetřícím diskursu se ale bohužel přestalo rozlišovat. Dluh a úvěr jsou vydávány za obecně špatnou věc,“ píše Zlámalová. Navíc se podle ní kvůli srozumitelnosti pro občany začaly míchat dohromady půjčky na běžný provoz s úvěry na investice, bez kterých si těžko lze představit podnikání a prosperitu.

V takové atmosféře je podle ní logické, že lidé se stáhnou, přestanou utrácet a peníze si raději uspoří. A premiér jejich chování ještě chválí jako rozumné a zodpovědné. Jenže tato sázka na jistotu má svou cenu. Uložené peníze jsou mimo oběh a nenechávají vydělat nikomu jinému.

Pokud se z šetrnosti stane dogma, dostává se ekonomika do začarovaného kruhu. „Je to společnost, kde se nemluví o podnikavosti, tvořivosti, zdravé míře rizika,“ píše. Démonizace dluhů prý vede k tomu, že lidé přestanou věřit, že se jim v budoucnu může dařit lépe než dnes.

Nejvyspělejší civilizace podle analytičky vždy dokázaly citlivě využívat úvěry. A ani fatální situace v podobě bankrotu obvykle v případě státu není tak osudová jako při bankrotu rodiny. Spíše bývá příležitostí k novému začátku.

Proto je podle ní démonizace dluhů stejně nebezpečná, jako když jsme na nich přehnaně závislí. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…