„Jak se technologie vyvíjí, otázkou již nebude, zda vás roboti připraví o práci, ale jestli je máte nechat vám ji vzít,“ uvažuje Pennyová a odvolává se na nedávno vydané knihy dvou podnikatelů ze Sillicon Valley.

Martin Ford ve své knize Vzestup robotů (Rise of the Robots, pozn.red.) tvrdí, že ani vysoké vzdělání vaši práci neuchrání. „Prostě bude mnohem méně prací, jelikož všechno od účetnictví přes žurnalistiku zvládnou stroje rychleji, levněji a mnohem efektivněji,“ tvrdí Pennyová a přikládá k tomu knihu Jerryho Kaplana Lidi nepřijímáme (Humans Need Not Apply, pozn.red.), kde autor tvrdí, že je třeba radikálně přehodnotit, jak zařídit dostatek pro všechny, jinak budou miliardy lidí žít v chudobě.

Podobné situace se v historii objevily již mnohokrát a obzvlášť ve dvacátém století přišlo kvůli automatizaci mnoho lidí o práci, jelikož je nahradily levnější stroje, které si nestěžují na pracovní podmínky a nepotřebují stávkovat. Jenže nyní se tato situace pomalu dotýká například právníků a lékařů, což vyvolává paniku u samotných elit a ukazuje se, „že redistribuce bohatství nemusí být až tak špatný nápad“.

V každém rozumném ekonomickém systému by bylo naprosto v pořádku, kdyby došlo k automatizaci těch nejhorších prací, které nikdo nechce dělat. Lidé by najednou měli ohromné množství času. Jenže problém není podle Pennyové v technologii samotné, ten totiž vidí v naprosté nerovnováze světa. „Jediný důvod, proč není automatizace rutinních, předvídatelných prací považována za jasné sociální dobro, je skutečnost, že většina lidského druhu závisí na těchto rutinních, předvídatelných pracích a mzdách, které jim z nich plynou.“