„Také Putinův předchůdce rovněž často bez předchozího upozornění zmizel. Důvodem byla jeho obliba alkoholu a rovněž potíže se srdcem. Jelcinovo zdraví se stalo velkým problémem při prezidentských volbách v roce 1996, protože krátce před jejich začátkem dostal infarkt. Tehdy se snažili jeho spolupracovníci všemožně zakrýt zdravotní obtíže. Mluvčí prezidenta v srpnu 1996 sarkasticky poznamenal na dotaz na prezidentovo zdraví, že Jelcinův stisk ruky je stále mimořádně silný. Včera se na to samé ptal redaktor opozičního Radia ECHO Putinova mluvčího Peskova. Ten se stejným sarkasmem odpověděl, že prezidentův silný stisk dokáže zlomit ruku,“
Podle Beršidského je skutečně poněkud nezvyklé, že nebyl Vladimir Putin na veřejnosti viděn již celý týden. Za jeho dosavadní patnáctiletou kariéru vrcholného ruského politika se zatím nic podobného nestalo. „Na chvíli se z očí veřejnosti vytratil jen po havárii ponorky Kursk v roce 2000 a poté, co v moskevském divadle obsazeném teroristy zemřely stovky rukojmí,“ upozorňuje Beršidskij a dodává, že naposledy byl Putin spatřen 5. března, kdy se setkal s italským premiérem Matteo Renzim v Moskvě. „Od té doby zrušil jednání s prezidenty Běloruska a Kazachstánu. Stejně tak odložil podpis smlouvy s Jižní Osetií a neuskutečnila se ani plánovaná schůzka se zástupci Ruské zpravodajské služby,“ poukazuje ruský publicista.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Deník RBC si navíc povšiml jedné nesrovnalosti v Putinově harmonogramu, jenž je zveřejněn na webových stránkách Kremlin.ru. Podle oficiálního časového plánu se měla uskutečnit schůzka mezi Putinem a guvernérem Karelské oblasti 11. března. Ovšem na webu guvernéra byla tato skutečnost zmíněna již 4. března. Včera prezidentův web uváděl, že Putin za celý den pouze telefonicky hovořil s arménským prezidentem Seržem Sarkasjanem,“ uvádí Beršidksij a konstatuje, že tak volný program má energický Putin jen málokdy. Pro srovnání zmiňuje časový plán Putinových aktivit ze druhého března. „V tento den měl prezident dvě pracovní schůzky s ruskými úředníky, navíc ještě telefonicky hovořil s nejvyššími představiteli Německa, Francie a Ukrajiny.“
„Na rozdíl od Jelcinova týmu mluvčí ruského prezidenta Peskov rezolutně odmítl, že by byl jeho šéf skutečně nemocen. Nastartoval tak lavinu konspiračních teorií, ve kterých vyniká ta, pocházející od bývalého Putinova poradce Andreje Ilarionova. Ten tvrdí, že ruský prezident mohl být svržen v palácovém převratu zastánci tvrdší linie v čele s šéfem jeho štábu Sergejem Ivanovem. Prominentní novinář Konstantin Remčukov, jenž má fakticky neomezený přístup do Kremlu, zase na Twitteru zveřejnil informaci, že bude odvolán z vedení ropné společnosti Rosněfť Putinův přítel Igor Sečin,“ zmiňuje Beršidskij, podle kterého by to znamenalo, že buď Putin dělá čistky v úzkém kruhu svých přátel, nebo je obětí takové čistky on sám. „Stovky Rusů na Twitteru a Facebooku ještě s černým humorem glosovaly, že by mohl být Putin také mrtvý,“ píše ruský publicista, jenž žije v Německu.
Ruský akciový trh, rubl i ruské dluhopisy však zatím Putinovo zmizení nevnímají nijak negativně. Na Ukrajině mnozí sledují zprávy se zatajeným dechem a přejí si, aby se nenáviděný ruský vůdce již nikdy neobjevil. „Zdá se, že Rusko nyní řídí někdo jiný. Pokud tedy vůbec někdo takový existuje,“ cituje Beršidskij poznámku Ivana Jakovina z ukrajinského webu Nv.ua. „Stručně řečeno, Putinovi se podařilo uvést Rusy i Ukrajince do stavu posedlosti pouze tím, že jim na chvíli zmizel z dohledu. Jeho příznivci i oponenti mají z jeho týdenní nepřítomnosti takové obavy, jako by šlo o děti, kterým se někam zatoulal jejich otec. Spekulují v obavách o tom, jestli může Putinem vytvořený režim fungovat bez něho,“ komentuje ironicky Beršidskij současnou nepřehlednou situaci.
Beršidskij vše považuje za jasný důkaz toho, že Putinův režim je diktaturou, a srovnává Putina s demokraty Obamou a Merkelovou. V jejich zemích by prý něco takového nebylo možné. „Program amerického prezidenta i německé kancléřky je vždy a do puntíku přesně zveřejňován na jejich webech. Jejich mluvčí se nesnaží skrývat, když mají jejich šéfové bolesti krku či jinou zdravotní indispozici. Pouze diktátoři tajnůstkaří, když je postihne chřipka. Je nejvyšší čas skoncovat s eufemistickými komentáři popisujícími Putina jako autoritářského vládce či silného vůdce. Putin je obyčejný diktátor, který do Ruska přinesl strach a zvůli. Bez ohledu na důvody jeho nepřítomnosti nemůže země fungovat bez jeho vrchního velení. Iracionální obavy i naděje se proto nyní dostávají nekontrolovaně na povrch,“ uzavírá Beršidskij.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
