Na počátku 90. let získal Uhde pocit, že krize je na dlouho zažehnána a bude dlouho klid. Ukázalo se však, že se pletl. Vždyť v 90. letech doutnal konflikt mezi demokratickým Izraelem a arabskými státy. Hostu se zdá, že si žijeme poměrně dobře, že žijeme v relativním bezpečí a relativním dostatku, ale uznává, že to jiní lidé mohou vidět jinak.

„Já to velice oceňuji, ale zároveň si uvědomuji, že v tom nemusím být reprezentantem většiny lidí. V 90. letech nastaly dobré časy pro kamarády svobody. Ti se cítili jako ryba ve vodě. Ale jsou také lidé, kteří hledají spíše jistoty, že neztratí práci,“ zaznělo z úst Uhdeho.

Jsou to lidé, kteří stojí především o klid, o práci a přejí si, aby je nikdo neobtěžoval. Nedívají se ani na zprávy, neboť mají pocit, že mají dost konfliktů v zaměstnání. Milan Uhde se na tyto lidi prý nedokáže zlobit a je mu líto, že jsou často přehlíženi. 

„Když jsem poslouchal předvolební projevy kandidátky Clintonové, tak se mi zdálo, že se po nich svezla, že je dokonce nazvala hlupáky, což bylo velmi nešťastné,“ posteskl si.