Jiří Dienstbier v minulosti nikdy nebyl příliš angažovaný v politice; „naplno“ do ní vstoupil až roku 2010, kdy kandidoval do poslanecké sněmovny. Podle HN pak všechny překvapil, když se stal lídrem pražské ČSSD. Prý hlavně proto, že pro většinu veřejnosti byl novou tváří, a lidé mu tak dávali naději, že něco změní.

„Tehdy to bylo poprvé, kdy propůjčil svoji tvář na plakát, aby po pár dnech odešel s prázdnou,“ píše se v HN s tím, že i přesto, že byl novou tváří ČSSD, tak ta nevyhrála sněmovní volby.

„Litovat ale nemusel. Na svém příběhu totiž dokázal vystavět základy další politické kariéry. Veřejnosti se totiž jeho radikální odmítání starých pořádků zalíbilo a Dienstbier začal stoupat v žebříčcích popularity,“ napsali HN. Prý se mu později zadařilo tím, že byl zvolen senátorem.

Po schválení přímé volby prezidenta poslaneckou sněmovnou, se Dienstbier ve svých 43 letech rozhodl kandidovat. Podle HN mu opět hrály do karet okolnosti, protože z důvodu odmítnutí profesora Jana Švejnara být kandidátem za ČSSD, neměli sociální demokraté na vybranou a zvolili si Dienstbiera.

Ve volbách sice neuspěl, ale získal úctyhodných 800 tisíc hlasů. Dle HN si získal ještě větší popularitu veřejnosti tím, že ač jeho strana ve druhém kole voleb podpořila Miloše Zemana, on veřejně prohlásil, že ho volit nebude.

V roce 2013 se rozhodl kandidovat na místopředsedu strany; post získat se mu nepodařilo, prý hlavně z toho důvodu, že k němu chovala velká část sociálních demokratů zášť. Jeho straníkům se nelíbilo také jeho solitérství. „To je hezký stereotyp, kterým mě označují ti, kteří nesouhlasí s mými názory. Já se tak rozhodně nevnímám. Dlouhodobě prosazuji určité postoje a to je celé,“ prohlásil k věci Dienstbier.

HN uvádějí, že ministrem pro lidská práva se stal opět díky okolnostem. Nebýt puče, který vedl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek proti Bohuslavu Sobotkovi, nebylo by uvolněných míst a Dienstbier by se nestal ministrem. Dienstbier také zároveň využil nastalé situace a okamžitě se postavil na Sobotkovu stranu, který ho za to štědře odměnil.

Současná stávka Agentury pro sociální začleňování může ohrozit jeho postavení ministra. Dienstbier si je však jist, že tomu tak není. „O to tedy opravdu strach nemám. Na druhou stranu je to otázka rozhodnutí Bohuslava Sobotky, s kým na této úrovni chce spolupracovat a s kým ne. Ale nezaznamenal jsem žádný takový signál,“ řekl Dienstbier. Podle HN nechce vláda připustit, aby v souboji kolem stávky vyhráli zaměstnanci, po uklidnění celé situace to však může dopadnout pro ministra špatně. „Teprve až Dienstbier situaci uklidní, může se začít o své křeslo bát,“ píše se v HN.