Pokud by přesto ČR nakonec byla jedinou zemí EU, která by na čínských oslavách byla zastoupena prezidentem, jaký by tím naše země vyslala signál? „Česká republika tím jasně vyjádří, že považuje za nešťastné smíchávání oslav druhé světové války, během níž zahynulo patnáct až dvacet milionů Číňanů, s reakcemi na současný vnitřní politický vývoj Asie,“ prohlásil Kmoníček.

Poukázal také na to, že vztahy naší země s Čínou rostou. „Pozvání zaznělo a pan prezident by považoval za neadekvátní a nezdvořilé ho odmítnout,“ řekl Kmoníček s tím, že problém Číny je navíc mnohem složitější, než ho česká domácí politická scéna dokáže zpracovat.

Po většinu historie byla Čína nejbohatší zemí planety

Na otázku, jak to myslí, pak Kmoníček obsáhle vysvětlil, že Čína sama sebe vždy považovala za střed světa. „V diskusích se zapomíná třeba na to, že po osmnáct z jednadvaceti století našeho věku pro to měla důvod, neboť to byla nejbohatší země na planetě. Ještě kolem roku 1820 měla sedminásobné HDP britského impéria,“ uvedl s tím, že Čína až do roku 1861 neměla ani ministerstvo zahraničí, protože nepovažovala za nutné mít jakékoliv styky s nečínskou kulturou.