Pod tíhou historie: Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jít a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Na rozhraní. Krize a proměny současného světa: Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa Miroslava Bárty, historika Martina Kováře a vojenského specialisty Otakara Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech.

Soumrak moci: Známý ekonom, někdejší jihoamerický politik, politolog, bývalý editor časopisu Foreign Affairs Moisés Naím opět předkládá mimořádně aktuální knihu, jejíž četba je stejně strhující jako užitečná a mnohdy překvapivá. Vysvětluje, proč získat moc je dnes snazší, ale vykonávat ji obtížnější. Prezidenti, výkonní ředitelé ve finančních službách a ropných společnostech, mezinárodní náboženští vůdcové i politici nadále třímají v rukou značnou moc, ale ne už takovou jako jejich předchůdci. Ti, kdo dnes stojí v popředí, čelí většímu počtu problémů, konkurentů a omezení ve formě občanského aktivismu, globálních trhů a všudypřítomných médií. Rozpad moci uvolnil v globálním měřítku prostor pro nové záměry, podniky, hlasy i možnosti, ale obsahuje v sobě také velký potenciál nestability. Naím soudí, že dnes jsme zranitelnější vůči špatným teoriím a špatným vůdcům, a rozhodně doporučuje diskutovat nikoli o tom, kdo nebo co je „jednička“, ale co se děje uvnitř dotyčných národů, politických hnutí, obchodních společností a náboženství.