Hrindovou silně znepokojilo, že jednou z priorit TOP 09 je dostat na post šéfa české diplomacie starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, odpůrce Ruska.
„První úvahy o konkrétních jménech ministrů berou dech. Ministrem zahraničí člověk, co proslul snahou o změnu historie? V době, kdy hrozí Evropě energetická krize? Fakt potřebujeme někoho, kdo si bude dětinsky vyskakovat na Rusy? Lidi si to zvolili, budou to tedy mít...,“ napsala ve svém tweetu. Kandidáta na ministra zahraničí mají však i starostové, a sice primátora Hradce Králové Martina Dvořáka.
První úvahy o konkrétních jménech ministrů berou dech. Ministrem zahraničí člověk, co proslul snahou o změnu historie? V době, kdy hrozí Evropě energetická krize? Fakt potřebujeme někoho, kdo si bude dětinsky vyskakovat na Rusy? Lidi si to zvolili, budou to tedy mít...
— Eva Hrindová (@EHrindova) October 11, 2021
První seznam ministrů budoucí vlády SPOLU a PirSTAN, který však v průběhu času může změnit svou podobu, zatím vypadá následovně: Petr Fiala – premiér. Zbyněk Stanjura – ministr financí, Marek Benda – ministr spravedlnosti, Jana Černochová – ministryně obrany, Vít Rakušan – ministr vnitra, Věslav Michalík – ministr průmyslu, Olga Richterová – ministryně práce a sociálních věcí, Ivan Bartoš – ministr pro místní rozvoj, Marian Jurečka – ministr zemědělství, Vlastimil Válek – ministr zdravotnictví. Zatím není jasné, kdo by řídil resort životního prostředí, zahraničí, školství, kultury a dopravy. Šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové by měl připadnout post předsedkyně Sněmovny.
Kdo by podle vás měl po letošních volbách sestavovat vládu?Anketa
Se žádostí o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem lídr koalice SPOLU a předseda ODS Petr Fiala počká, až budou zprávy, že se zdravotní stav hlavy státu zlepšil. Schůzku, o kterou chtěl požádat na základě výsledků voleb, považuje za důležitou pro všechny další kroky, které je v České republice potřeba udělat.
Kvůli nejasnému zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho hospitalizaci se v úterý 19. října sejde senátní ústavní komise. Ústava umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, jestliže se Sněmovna a Senát usnesou na tom, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. K odvolání prezidenta je pak potřeba 101 poslanců plus 41 senátorů.
V takovém případě prezidentské pravomoci hlavy státu přejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Jeho pravomoci přebere předseda Senátu, pokud je Sněmovna rozpuštěna. Mandát Sněmovny v předvolebním složení končí 21. října, nová Sněmovna se sejde v první polovině listopadu.
Psali jsme:
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
