„Česká televize je u nás fenomén. Není to jen ‚televize‘, pro mnoho diváků je to jedna z celoživotních jistot. Část sentimentu a nostalgie. Vzkaz (průzkum) vedení ČT, že jí diváci chtějí platit víc peněz, vypadá jako rafinované PR. Ale je prvoplánové, a proto kontraproduktivní,“ okomentoval průzkum hudebník a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.
Podle Petrova se v době bezprecedentního propadu ekonomiky nabízí nejen zmrazení poplatků, ale taky možnost odstranit ze zákona sankce pro neplatiče, povolit reklamu a „nechat si na sebe televizi vydělat, sice s jakousi podporou státu, ale hlavně diváků, kteří si život bez ČT představit nedovedou“.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
„Dokud ČT nepřijde s návrhem, kde své hospodaření zefektivnit (vyřešit nákladný postsocialistický komplex na Kavčích horách, snížit vysokou zaměstnanost...), do té doby je diskuse o poplatcích jen provokací těch, kteří si svůj život bez ČT představit dovedou,“ dodává.
Průzkum naopak vyvolal otázky, zdali by tedy s takovýmto zájmem veřejnosti nebylo lepší přejít na jiný druh financování veřejnoprávní televize. „Jestliže osm z deseti dotázaných chce platit, a dokonce více, pak nemá proč se ČT bát přejít na plně placenou (kódovanou) službu místo povinných koncesionářských poplatků. Zaplatíš – díváš se. Nezaplatíš – nedíváš se. Technicky realizovatelné,“ přidal k průzkumu europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Ozval se i nově zvolený radní ČT Pavel Matocha. „Nerozumím tomu, proč ČT utrácí peníze za takovýto průzkum, když otázka zvýšení koncesionářských poplatků jí nepřísluší řešit (to je na rozhodnutí poslanců). Úkolem managementu je vyjít s rozpočtem, který má. A navíc ta zpráva lživě zamlčuje, že každý rok pod vedením Petra Dvořáka je rozpočet ČT ‚dotován‘ z peněz našetřených v době ředitele Janečka. Ročně si takto Dvořák vykrývá několik set milionů korun. Budu se na realizaci toho průzkumu ptát na jednání Rady ČT,“ zaznělo od něho.
Matocha je tak další nově zvolený člen Rady ČT, který se zaměří na její rozpočet. Jak veřejnoprávní médium nakládá s financemi, již přislíbila prověřit ekonomka Hana Lipovská.
Hospodaření ČT je podle ní průhledné „jak pro koho“. Jeho problémem podle ní je, že čísla v dokumentech jsou agregovaná. Lipovská by byla ráda, aby veřejnost znala i přesnější informace o financích ČT. Hodnotit však hospodaření televize bude až po důkladném přezkumu. „Já se zaberu do účtů,“ slíbila nedávno jeden ze svých plánů na léto.
K průzkumu se ozval i samotný ředitel ČT Petr Dvořák. „Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ uvedl.
Dvořák přitom poukázal na poslanecký návrh SPD na rozšíření okruhu lidí osvobozených od úhrady koncesionářských poplatků, kvůli kterému by podle něho ČT přišla každý rok o 2,1 miliardy korun, což je zhruba 30 procent jejího rozpočtu. ČRo by v případě schválení návrhu SPD přišel o 60 procent rozpočtu, tedy 1,2 miliardy korun, uvedl generální ředitel rozhlasu René Zavoral.
Předkladatelé však tvrdí, že změna by příjmy veřejnoprávních médií zásadně neovlivnila.
Fotogalerie: - Druhé čtení rozpočtu
Koncesionářské poplatky jsou nyní vybírány ve výši 135 korun měsíčně u ČT a 45 korun u ČRo.
Průzkum tvrdí, že drobné zvýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností. Dvě třetiny lidí by akceptovaly nárůst o pět korun měsíčně u ČRo a 15 korun u ČT.
Tři čtvrtiny účastníků průzkumu prohlásily, že rozšíření reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako narušení kvality vysílání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
