Na počátku tohoto roku se běloruský prezident Alexandr Lukašenko poškorpil s Moskvou kvůli cenám a dodávkám ruské ropy. Necelý měsíc poté do Minsku zavítal ministr zahraničí USA Mike Pompeo a výsledkem jeho návštěvy byla dohoda o normalizaci diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi a dodávky americké ropy. Stihly obojí do května, připomíná Bašta.
Když v Bělorusku začala Lukašenkova šestá kampaň před prezidentskými volbami, okořenil ji kromě tradičního eliminování opozice trestním postihem také nebývale ostrou protiruskou rétorikou, která vyvrcholila zatčením třiceti ruských žoldnéřů čekajících v hotelu u minského letiště na spoj do Afriky. Z vyjádření běloruského prezidenta plynulo, že tak zabránil předvolebnímu nebo povolebnímu vojenskému převratu.
V neděli 9. srpna proběhly volby, kde Lukašenko získal stejně jako pětkrát předtím 80 % hlasů. „Proti volebním výsledkům již pošesté přišla protestovat opozice. Pan prezident jistý si svou podporou Západu potvrzovanou pokračujícími dodávkami ropy, ji nechal surově zmlátit. Nastoupil známý efekt začátku barevných revolucí – nenaštval jen demonstranty, ale také své dosavadní voliče. Uplynuly čtyři týdny a protesty neustávají,“ pokračuje někdejší diplomat.
Lukašenkovo prezidentování se podle Bašty chýlí ke konci: „Ten konec bude nejspíše dle scénáře inspirovaného (nebo prosazovaného) Moskvou. Začne to změnami ústavy následovanými referendem a novými prezidentskými volbami. Do roka a do dne budeme znát jméno nové hlavy běloruského státu. Ta již bude o nebezpečích lavírování mezi Západem, Ruskem a Čínou vědět své.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
