Podle (nejen) Pirátské strany zavádí zbytečně vysokou bariéru 250 000 hlasů pro vyvolání referenda, ale především vůbec neumožňuje rozhodovat v referendu o věcech, které jsou opravdu podstatné. „Absurdní je, že vláda brání občanům rozhodovat v referendu o souhlasu s mezinárodními smlouvami. Přitom právě referenda o těchto otázkách česká ústava předvídá,“ píší Piráti ve svém stanovisku zaslaném ParlamentnímListům.cz.
Právě mezinárodní smlouvy ovlivňují naše životy více než běžné zákony
„K čemu jinému než právě k zásadním rozhodnutím o budoucnosti naší země by mělo referendum sloužit?“ říká Ivo Vašíček, místopředseda Pirátů, a doplňuje: „Právě mezinárodní smlouvy naše životy ovlivňují více než běžné zákony. Vstup do NATO, budoucnost EU, přijetí eura, zásadní mezinárodní obchodní dohody jako TRIPS nebo TTIP, to všechno ovlivňuje život v ČR více než agenda, kterou běžně řeší Poslanecká sněmovna, a vládní politici si i nadále chtějí uzurpovat tato rozhodnutí jen pro sebe.“
Jak totiž vysvětluje předkladatel zákona ministr Jiří Dienstbier, „hlasovat se nebude moci o věcech zasahujících do základních práv a svobod, o daních, mezinárodních závazcích nebo odvolávání z funkcí“. Podle něj je typickým příkladem, kdy by se mohlo konat, radar v Brdech či školné na vysokých školách.
Což se nelíbí místopředsedovi ODS Martinu Novotnému a v televizních Událostech, komentářích ministrovi oponoval. „Záležitosti typu radaru v Brdech nebo zavedení školného jsou přesně ty, které vyžadují odvahu politické reprezentace. A ten, kdo chce o takových věcech dělat referendum, je populista,“ domníval se.
Výtky ODS jsou však zcela jiné než ty pirátské. Podle jejich názoru na občany zbývají jen emocionálně nabitá, ale často nepříliš důležitá témata. „Kdo tedy od nového ústavního zákona čekal výrazný posun naší země k přímé demokracii, má smůlu. Zákon je spíše paskvil vytvořený v duchu rčení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ komentuje současnou podobu návrhu putujícího do sněmovny Lukáš Černohorský, předseda České pirátské strany.
„Chápeme obavy z rozhodování ‚zmanipulovaného davu‘, nicméně jsme přesvědčení, že takovým obavám lze čelit otevřením přístupů k informacím a omezením informačních monopolů,“ konstatuje Vašíček. Rizika mediálních manipulací podle něj nevyplývají z hlouposti lidí, ale ze situace na mediálním trhu. „Domníváme se, že účelem vládního návrhu o referendu je zabránit konání jakéhokoli podstatného referenda v ČR. Své právo vyjádření se k zásadním otázkám v referendu běžně využívají Britové, Dánové i občané dalších evropských zemí. Zákon o referendu navíc očekává i naše ústava. Vláda by měla přestat hrát divadlo a umožnit celostátní referenda o rozhodujících rozhodnutích naší budoucnosti,“ upozorňuje Vašíček.
Referendum je jedním z prostředků obrany v případě, kdy volení zástupci zklamali
Vláda zdůvodňuje omezení referenda jen na některé oblasti tím, že by mohlo být referendum zneužito různými zájmovými skupinami. „Tento argument nám přijde směšný. Totéž přece můžeme říci o každých demokratických volbách. Referendum je jedním z mála prostředků, jak se občané mohou bránit v případě, že jejich volení zástupci zklamali a prosazují něco jiného, než je v zájmu voličů. Ono sesbírat několik set tisíc podpisů opravdu není jen tak, takže motivace lidí do toho jít musí být opravdu silná,“ zdůvodňuje šéf Pirátů Černohorský.
V Poslanecké sněmovně bude předkladatel návrhu ministr Jiří Dienstbier lovit potřebné chybějící hlasy hlavně u komunistů. I když i oni mají výhrady. „Možnost vyhlásit referendum by měla být širší,“ uvedl v MfD Jiří Dolejš, místopředseda KSČM. Je i pro posunutí hranice sesbíraných podpisů nutných ke konání referenda. Chce je snížit z 250 tisíc na 150 tisíc. I podle Dolejše by bylo důležité zeptat se v referendu občanů třeba na termín přijetí eura a podobné strategické záležitosti.
V návrhu jsou silná omezení. Přesto budeme tlačit vládu k jeho přednostnímu projednání, říká Úsvit
Nespokojeně se k vládnímu návrhu tváří i Úsvit. „V návrhu jsou silná omezení. Občané nebudou moci rozhodovat o těch nejdůležitějších věcech, jako jsou daně, úprava volebního systému, mezinárodní smlouvy či odvolávání politiků z funkcí. Nemohli by například rozhodovat o odmítnutí nelegálních imigrantů. To jsou nejdůležitější věci, ke kterým má referendum právě být,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. „K vypsání referenda je třeba 250 tisíc podpisů. Přitom jak úřady podpisy z petic vyškrtávají, bude reálně třeba přes 300 tisíc. Podle takového parametru se referendum vypíše jednou za 20 let. Takové referendum zůstane jen na papíře. Lidé nebudou moci reálně ovlivnit, co se děje,“ domnívá se.
Přesto chce na vládu tlačit, aby tento zákon projednala přednostně. „Všechna ta omezení budeme chtít vypustit nebo snížit na rozumnou úroveň. První referendum podle tohoto zákona bychom chtěli o odmítnutí přijímání nelegálních imigrantů. To je typická otázka, kde se musejí rozhodovat občané,“ objasňuje Černoch.
Referendum jako volby. Bez nutnosti minimální účasti
Proti je i Strana zelených. „Návrh je jen odškrtnutou položkou v seznamu slibů, ale ke zlepšení demokracie nijak nepřispěje,“ uvádí v prohlášení své strany její předsedkyně Jana Drápalová. I ona kritizuje nutnost sesbírat 250 tisíc hlasů, přičemž v osmimilionovém Švýcarsku dostačuje 50 tisíc. Zelení přicházejí i se zajímavými návrhy. „Namísto konkrétních čísel navrhujeme, aby se po vzoru Kalifornie zavedl dynamicky se měnící počet potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb,“ vysvětluje Michal Berg, člen předsednictva Strany zelených.
Zelení mluví i o elektronickém sběru podpisů a doporučují, aby referendum bylo platné při jakémkoliv počtu a závazné při jakékoli účasti, podobně jako u klasických voleb. „Zatímco někteří senátoři získali svůj mandát při pouhé 10procentní účasti voličů a nikdo jej nezpochybňuje, u referenda je vyžadována účast 25 procent, u místních dokonce 35 procent. Stejně jako ústava nezná nutnost minimální účasti u voleb, neměla by být podle Strany zelených ani u referenda,“ zdůrazňují Zelení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
