Další sněmovní týden započal s téměř vánoční atmosférou. Venku nasněžilo! A dokonce i v Praze. Moje očekávání, že si do začátku adventu vyzdobím vánočně kancelář se však rozplynulo, jakmile jsem si uvědomila nabitý program sněmovny.
Hned poté jsem se jala studovat skutečnosti o ústředním orgánu státní správy – Národním bezpečnostním úřadu, protože jsem se rozhodla kandidovat do předsednictví stálé komise pro jeho kontrolu. Když čte člověk zpravodajství, nemůže mu uniknout „prověrka sem, prověrka tam“. Zatímco jeden se jemu udělenou prověrkou zaklíná, nedej bože při vykonávání nekalé činnosti, druhý o ni přichází a třetí o ni stojí… A protože ředitele Národního bezpečnostního úřadu jmenuje podle zákona vláda, která ho také odvolává, je potřeba nezůstat v této věci pozadu.
Zaříznutí sněmovní cestovky
Středeční jednání sněmovny se táhlo přibližně 15 hodin. Celý den se projednával státní rozpočet na příští rok, a tak to logicky nezůstalo bez emocí. Pozorně jsem si poslechla odborné a faktické poznámky, ale když nastalo zbytečné osočování nové vlády z proruskosti – ano, opětovně! – rozhodla jsem se odebrat na kávu do své kanceláře.
Rakušan totiž nastoupil k pultíku s kritikou směrem k Okamurovi, který si dovolil zamítnout výjezd na další zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Což o to, že předseda sněmovny Okamura škrtl cestu z důvodu ceny letenek – pro dva poslance totiž měly letenky stát 340 000 Kč! Bylo mu prý řečeno, že za doby předsedkyně Pekarové se létalo pouze s dvěma leteckými společnostmi, a proto nebyly objednány letenky levnější. Upřímně? Jsem ráda, že nad tím konečně někdo přemýšlí. Jakožto bývalá podnikatelka jsem se finanční gramotnosti naučila po prvních pár měsících podnikání. Pokud to doposud fungovalo v Poslanecké sněmovně i u ostatních věcí právě tak, jako u této konkrétní cesty, není se čemu divit, že scházejí peníze. Delegace do parlamentního shromáždění NATO samozřejmě bude. Jen bude prostě o 140 000 Kč levnější.
Když se Rakušan, dosluhující ministr vnitra, začal obouvat také do zahraniční cesty na Slovensko, která čeká naše kolegy už zítra, abychom splnili sliby „znovuobjevování vztahů V4“, dorazili do svých kanceláří i někteří další otrávení kolegové. S kolegou Červeným, s nímž sdílím kancelář, jsme je pozvali k nám. Sněmovní jednání jsme tak nějakou chvíli sledovali pouze z televizní obrazovky, za to jsme ho mohli nevybíravě komentovat.
Rozpočtové provizorium?
K hádkám o rozpočtu se nechci postopadesáté vyjadřovat. Jsem „homo politicus“, tedy člověk, který se o politiku zajímá přibližně 15 let velmi intenzivně. I dříve jsem sledovala politické debaty v televizi, ovšem dnes, když politikem jsem, snažím se nevynechat ani jedinou. Je to odporné. Politici se tam překřikují, moderátoři to ve velké většině nedokážou uřídit, a jako divák jen stěží zjišťuji, kde je vlastně pravda. Zatímco jedna strana trvá na tom, že rozpočet je zcela správně, ta druhá zuří a požaduje jeho přepracování, jako divák můžu tak maximálně odhadovat, kde je pravda, pokud nejsem ekonom, a nemám hodiny denně na vlastní studium a ověřování faktů. Sama jsem z toho opravdu unavená. A to ve sněmovně pracuji! Co teprve běžná maminka se dvěma dětmi, která chodí denně do práce, musí vařit a k tomu si pustí debatu, aby zůstala v obraze?!
Že rozpočet bude vyžadovat jisté zásahy, je ovšem věc zcela jasná. A že v tomto věřím kolegu Pikorovi, předsedovi rozpočtového výboru, taktéž. (PL přinesly s Pikorou rozhovor, nenechte si ho – pro větší přehled v situaci – ujít.)
Po celodenním sněmovním martyriu proběhly ještě téměř noční volby do stálých komisí. Že jsem byla zvolena předsedkyní Stálé komise pro kontrolu NBÚ jsem se dozvěděla až doma z televize před druhou hodinou ranní.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



_profil_top.jpg)
