Libye: Od pádu Kaddáfího je tam bída, objevili Francouzi. Velmi trapný moment

11.02.2021 11:51

Francie si připomíná deset let od invaze v Libyi. V této africké zemi, s největšími zásobami ropy na kontinentu, se propadla ekonomika za uplynulý rok dle odhadů IMF až o 66,7 %. „Byli jsme v bezpečí, pokud jsme byli opatrní,“ myslí si o časech Kaddáfího občan Libye. Do roku 1959 byla Libye jednou z nejchudších zemí světa, ropa jí dovolila dostat se z chudoby. Čtyři roky před invazí ovšem Kaddáfí financoval prezidentskou kampaň Sarkozyho.

Libye: Od pádu Kaddáfího je tam bída, objevili Francouzi. Velmi trapný moment
Foto: archív Vaše věc
Popisek: N. Sarkozy a libyjský vůdce M. Kaddáfí, který údajně spolufinancoval poslední prezidentskou kampaň Sarkozyho.
reklama

Anketa

Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?

84%
9%
hlasovalo: 25292 lidí

Francouzská zpravodajská televizní stanice France24 zveřejnila článek, v němž popisuje současnou situaci v Libyi. Libye je stát v severní Africe a je výjimečný například zásobou ropy. Tento stát má dokonce největší zásoby ropy v Africe, a přitom má pouhých sedm milionů obyvatel. Kromě toho má však za sebou jedno desetiletí krvavých bojů.

„Denár padl, ceny spotřebního zboží vyletěly, výpadky energie a nedostatek paliva je běžnou záležitostí a dokonce čistá voda je raritní v zemi, která byla kdysi nejbohatší v HDP na hlavu,“ psal článek. Dále je popsáno, jak v hlavním městě Tripolisu stojí nefunkční jeřáby, které se sklánějí nad rezavými kostrami rozdělaných budov na zarostlých stavbách. „Jsou to smutné připomínky relativní prosperity a ekonomické stability za vlády diktátora Moamera Kadhafiho, jehož 42leté uchopení moci skončilo povstáním arabského jara před 10 lety,“ psalo se dále.

Celý článek ZDE:

Situace v Libyi samotné je taková, že země je násilnými nepokoji rozdělena pod dvě správy a navíc v zemi je mnoho ozbrojených milic. „Zatímco zbraně od křehkého říjnového příměří většinou ztichly, frontová linie stále vede od pobřežního města Sirte k ‚ropnému půlměsíci‘, který drží 90 procent jeho surových ložisek,“ popsal nedávnou situaci France24. Země však za rok 2020 čelila extrémnímu ekonomickému propadu, který souvisel jak s boji, tak zároveň s pandemií koronaviru. Ekonomika dle odhadů Mezinárodního měnového fondu poklesla o 66,7 %.

„Byli jsme v bezpečí, pokud jsme byli opatrní,“ myslí si o časech Kaddáfího šedesátidvouletý Mamadou Traore, který v polovině 90. let přišel do Libye hledat práci. „Ale od revoluce nás situace vyděsila. Mezi Libyjci je příliš mnoho zbraní a milice zákony nerespektují,“ řekl. „Pro mě jako otce je stále těžší si dobře vydělat na živobytí,“ dodal otec pěti dětí.

Napjatá situace v zemi však nedovoluje zásadní ekonomické investice. V lednu loňského roku měly ozbrojené složky loajální veliteli Libyjské národní armády Chalífovi Haftarovi zablokovat instalaci klíčových ropných zařízení. Tyto skupiny, které ovládají východní část země, požadovaly větší podíl z příjmů ropného průmyslu spravovaného konkurenční vládou uznanou OSN v Tripolisu. Kvůli tomu denní produkce klesla z 1 200 000 barelů na 100 000 barelů. Po devíti měsících však Haftar povolil a libyjský energetický sektor se vrátil k životu.

Anketa

Který z lídrů sněmovních stran ve vás vzbuzuje největší důvěru?

39%
0%
1%
45%
3%
hlasovalo: 28350 lidí

Dle Světové banky však tato ropná blokáda spojená s ozbrojenými konflikty přinesla „nejzávažnější politickou, hospodářskou a humanitární krizi“, od bouří z roku 2011. „Jde o bezprecedentní hospodářskou recesi,“ řekl ekonom Kamal al-Mansouri. „Lidé jsou naštvaní, frustrovaní a mnozí žijí ve strachu a v rostoucí chudobě v bohaté zemi. Je to nespravedlivé a jde o obrovské plýtvání,“ myslí si sekretářka školy v Tripolisu Salima Younis. 

Samotný ropný sektor tvoří 60 procent ekonomické produkce a více než 90 procent příjmů z vývozu. Do roku 1959, kdy byly v Libyi objeveny obrovské zásoby ropy, tak země patřila k nejchudším na světě. Od té doby se však mnoho změnilo a ropa dovolila zemi se vyplést z chudoby, platila za pracovní místa ve veřejném sektoru, zaplatila velkorysé sociální zabezpečení a zdravotní péči.

Byla to však především Francie, která intervenovala spolu s koaličními silami NATO Libyi. Od konce roku 2010 probíhaly v zemi protesty, stejně tak jako ve většině arabských států, známé jako arabské jaro. V únoru 2011 propuklo v Libyi také povstání namířené proti režimu Muammara Kaddáfího. Protesty nejprve zachvátily města v Kyrenaice, zejména v druhém největším libyjském městě Benghází, načež zde došlo ke střetům protestujících s vojskem a k pouličním bitvám. Později se nepokoje přenesly i do hlavního města Tripolisu.

Dne 19. března 2011 vstoupila francouzská bojová letadla do vzdušného prostoru Libye. O několik hodin později se připojila letadla nebo technika ozbrojených sil Velké Británie, Španělska, Itálie, Belgie, Spojených států amerických, Kanady i některých arabských zemí. Tyto státy podpořily povstalce a vynutily dodržování rezoluce číslo 1973 Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně nad Libyí. Díky tomu přišly Kaddáfího síly o výhodu, kterou do té doby měly, a povstalci se dostali do výhody. Sám Kaddáfí se dostal do mezinárodní izolace, byl na něho vydán mezinárodní zatykač a jeho zahraniční konta byla zmražena. Během srpna 2011 byla většina Libye dobyta povstalci a v říjnu byl Kaddáfí povstalci nalezen, zmlácen a zabit. Od té doby je Libye v občanské válce. Později navíc v Libyi probíhaly boje s Islámským státem, který se v zemi vytvořil.

V roce 2011 Francie pod vedením Nicolase Sarkozyho intervenovala vůči Kaddáfímu, pár let předtím, v roce 2007, měl dostat Sarkozy 50 milionů euro od Kaddáfího. Sarkozy měl peníze obdržet během předvolební kampaně v roce 2007 a pak ještě po svém zvolení. V roce 2007 ve Francii probíhaly prezidentské volby, které Sarkozy vyhrál. V roce 2018 byl navíc kvůli tomu obviněn.

„Financovali jsme to a máme všechny podrobnosti a jsme připraveni vše odhalit. První věcí, kterou chceme od tohoto klauna udělat, je vrátit peníze libyjskému lidu. Dostal pomoc, aby jim mohl pomoci. Ale zklamal nás: Vraťte nám peníze,“ pověděl syn Kaddáfího.

V prosinci 2007 navštívil libyjský vůdce na pozvání Sarkozyho Francii, kdy se jednalo o první cestu Kaddáfího do Francie za posledních 35 let. S francouzským prezidentem se dohodli na uzavření obchodu, konkrétně šlo o libyjský nákup 21 letadel Airbus a o spolupráci v jaderně-energetické oblasti.

Dle francouzských zákonů nesměli kandidáti na prezidenta v roce 2007 utratit více než 21 milionů euro a zároveň příspěvek od jedné osoby nesměl být vyšší než 7500 eur. Současně bylo zakázané čerpat příspěvky ze zahraničí.

Anketa

Jste pro návrat dětí do škol za podmínek, které určila vláda?

77%
23%
hlasovalo: 5824 lidí

Libye však nebyla jedinou zemí, kde proběhla revoluce. Od ledna 2011 probíhaly demonstrace ve většině arabských zemí a jednou z nich byl i Egypt. V Egyptě vládl Muhammad Husní Mubárak. Jedna z největších demonstrací se odehrála 28. ledna 2011. Dne 11. února prezident Mubárak vyslyšel protestující a rezignoval. Egyptu poté vládlo islamistické Muslimské bratrstvo a za něj zvolený prezident Muhammad Mursí. Ten však nezavedl reformy, které by podpořily skomírající ekonomiku země. Též prosadil kontroverzní ústavu, která se nelíbila liberálům. Ani tehdy se Egypťané neuklidnili. Proti Mursího vládě se zvedla nová vlna demonstrací, při nichž zemřely desítky lidí. Tehdejšího vůdce země nakonec v létě 2013 svrhla armáda v čele s nynějším prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Ten vládne zemi tvrdou rukou a země zůstává autoritářskou.

I během revoluce v roce 2011 však Francie hrála jistou roli. Kancelář premiéra Francoise Fillona uvedla, že Francie zastaví prodej zbraní a slzného plynu do Egypta. O Fillonových vazbách na Mubárakův režim se vedly spory, když připustil, že byl hostem Mubáraka o vánočních svátcích na náklady Egypta. Sarkozy na to zareagoval tak, že poradil svým ministrům, aby trávili více dovolené ve své zemi. „To, co bylo před pár lety běžné, se dnes může ukázat jako šokující,“ poukázal na kauzu kolem Fillona.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Špína se valí už i s konkrétními jmény. Poslanec Kolovratník a jeho praktiky v Pardubickém kraji poprvé veřejně

5:40 Špína se valí už i s konkrétními jmény. Poslanec Kolovratník a jeho praktiky v Pardubickém kraji poprvé veřejně

Není to tak dávno, co po čtyřech letech opustil hnutí ANO. Starosta města Chrast Vojtěch Krňanský pr…