Za první republiky patřili lidovci mezi pět hlavních stran a měli zastoupení téměř ve všech meziválečných kabinetech. V období komunistické totality byla část lidoveckých představitelů uvězněna, jiní se ale rozhodli spolupracovat s KSČ a ČSL byla až do roku 1989 součástí Národní fronty. Po sametové revoluci strana opět začala působit samostatně, nynější název přijala v roce 1992 po sloučení s Křesťanskou a demokratickou unií. Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka.
Sté výročí vzniku si lidovci ale připomínají v opozici. Strana odmítla vládní spolupráci s hnutím ANO, za nepřijatelnou označila účast v kabinetu, jehož členem by byla trestně stíhaná osoba. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš je obviněn z dotačního podvodu kvůli farmě Čapí hnízdo.
Poslední volby do celostátních institucí znamenaly pro KDU-ČSL mírné oslabení. V roce 2017 strana získala deset poslaneckých křesel, proti předchozímu volebnímu období si o čtyři pohoršila. Loni v senátních volbách obhájila mandáty ve dvou ze tří obvodů a nepodařilo se jí získat nejsilnější senátorský klub, o který usilovala. V průzkumech z posledního měsíce se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny, což je zhruba na úrovni jejich posledního volebního výsledku.
Už před skončením senátních voleb loni na podzim oznámil Bělobrádek, že nebude usilovat o další funkční období jako předseda. Strana podle něj potřebuje nový impulz, který jí už on sám nedokáže dát. Bělobrádek je nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL, stranu vede od podzimu 2010 a pod jeho vedením se lidovci dokázali vrátit do Sněmovny po předchozím neúspěchu, což se zatím žádné jiné straně v Česku nepodařilo.
Zájem o předsednické křeslo dosud oznámili tři kandidáti. Jsou to první místopředseda a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Kandidát na předsedu se podle stanov může přihlásit i přímo na sjezdu, a není tak vyloučeno, že se do souboje zapojí ještě někdo další. Nejčastěji se spekuluje o zlínském hejtmanovi Jiřím Čunkovi, který před dvěma lety na sjezdu ohlásil kandidaturu proti Bělobrádkovi, tehdy ale získal zhruba 16 procent hlasů. Podle některých lidoveckých představitelů se Čunek tehdy do volby přihlásil zejména proto, aby využil neomezený čas pro kandidátský projev k prezentaci vlastních názorů na fungování strany. Čunek byl předsedou strany už v letech 2006 až 2009.
Pod novým předsedou bude lidovce na konci května čekat první test voličské obliby v podobě voleb do Evropského parlamentu, ve kterých strana obhajuje tři mandáty. Nové vedení se ale zaměří především na přípravu na krajské a senátní volby v roce 2020.
Psali jsme:
autor: čtk
