Máme za sebou rok rozkladu Evropy. V příštím se rozhodne, tuší analytička Zlámalová

27.12.2015 14:47

Analytička internetového deníku Echo24.cz Lenka Zlámalová se vyjádřila k současné situaci v Evropě. Podle ní byl právě končící rok pro starý kontinent v mnoha ohledech rokem rozkladu, jenž začal krizí Řecka, kdy se po konfliktu Německa s athénskou vládou za pár desítek miliard euro pouze koupil čas. Rozhodovat se prý bude ale příští rok v Británii.

Máme za sebou rok rozkladu Evropy. V příštím se rozhodne, tuší analytička Zlámalová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Evropské unie

„Pak přišla existenčně mnohem vážnější migrační krize, v níž Evropská unie rezignovala na ochranu vnější hranice,“ přidává Zlámalová druhý díl do mozaiky, kterému podle ní pasivně přihlížely evropské elity v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „Jedinou odpovědí byl proti vůli Česka, Maďarska a Slovenska silou protlačený plán na přerozdělování migrantů,“ pokračuje analytička a ihned dodává, že nefunguje.

„Z ohlášených 40 tisíc migrantů z Řecka a Itálie bylo přerozděleno 224,“ podotýká Zlámalová s tím, že nikdo dosud nevymáhá ani ochranu vnější hranice schengenského prostoru. Podle ní jsou tak jediným výsledkem obnovené hraniční kontroly na vnitřních hranicích a údajné falšování reality, když měl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker podle serveru Politico záměrně posílat členským zemím nepravdivá čísla o přílivu migrantů.

Důležité pro celistvost Unie bude setrvání Velké Británie

Zlámalová je přesvědčena, že největší výzvou pro Evropu pro příští rok je omezení přílivu migrantů, s čímž prý úzce souvisí i udržení Velké Británie v Evropské unii, o kterém by se mělo v referendu jednat nejdéle v roce 2017. „Jenže právě na tento rok vychází špatná politická konstelace. Už v květnu budou prezidentské volby ve Francii. Na podzim jdou pak volit Němci. To všechno by rozhodování Britů mohlo ovlivnit, proto bude Cameron spěchat, aby to stihl už v roce 2016,“ je přesvědčena analytička, podle které bude klíčové omezit na čtyři roky daňové bonusy pro špatně placené zaměstnance, kteří přijdou z jiných zemí EU do Británie. „Ty bonusy jsou fakticky sociální dávky pro ty, kdo si alespoň něco vydělají. Když je plat nižší než výška bonusu, stát rozdíl dorovná,“ vysvětluje.

Podle analytičky se nyní začaly objevovat zprávy, že se nicméně francouzský prezident a německá kancléřka už dohodli na kompromisu a jsou Cameronovi připraveni vyjít vstříc a sociální bonusy mu tak dovolí snížit. „Na tři roky místo čtyř, které původně žádal,“ upozorňuje Zlámalová, podle níž je to ale i tak výrazný ústupek, který si prý uvědomuje, že odchod Británie z Evropské unie by byl obrovským krokem k jejímu rozkladu. „Je to po dlouhé době první záblesk návratu pudu sebezáchovy a realismu do Evropy,“ píše na závěr analytička Echa s tím, že to ale na první pohled při neustálém a nespravedlivém peskování Poláků a Maďarů kvůli jejich vnitřní politice může působit jako odepsání zájmů chudších zemí střední Evropy.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

„V rozhodujících chvílích je ale třeba pochopit, co je skutečně podstatné. A tady se hraje o mnohem více než o sociální dávky,“ končí svou analýzu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jzd

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjeva o pomoc s …