Na začátku rozhovoru Marek Benda řekl, že je obecně opatrný k bourání pomníků. „Pokládám to v mnoha případech za zástupný problém, kde válka ze rasovou korektnost se promítá tak, že budeme bořit památníky generála Leeho, a div, že ne Lincolna, protože měl taky otroky a podobně. Mně to vždycky připadá prostě absurdní,“ shrnul svůj názor poslanec. Dodal ale, že existují možnosti v časech revolučních, kdy se mohou strhávat pomníky těch nejhorších vojevůdců. To má dokládat i to, že v Praze existují ulice, co během uplynulého století několikrát změnily své jméno.
Dalším tématem byla Zaorálkova kritika velvyslance Číny kvůli postoji Číny, která odmítá přijmout jakýkoliv hudební soubor, který má cokoliv společného s Prahou. „Celý ten spor vznikl kvůli přístupu pražského magistrátu k Taiwanu a k politice Číny. Zajímavé je, že Lubomír Zaorálek je jeden z těch, co podepsal to prohlášení čtyř, kdy se nejvyšší ústavní činitelé distancovali od schůzky ministra Hermana s Dalajlámou,“ shrnul moderátor situaci a zeptal se Bendy, jak vnímá ten posun a zda je to cítit ve Sněmovně. Tam to prý cítit není a že tu byla velká očekávání, hlavně okolo prezidenta Zemana. „Ale všichni tak tuší, že z nich není nic. Veškeré sliby o investicích jsou jen nafouknuté bubliny, z nich vyšla jenom Slavia,“ odpověděl Benda.
Vysvětlil pak, že se bývalé vedení magistrátu s tehdejší primátorkou Krnáčovou zachovalo zbytečně servilně, když do meziměstských smluv přidali prohlášení o tom, že toho či onoho uznávají. „To je věcí státu, nikoliv těch jednotlivých měst. Pak zase tak trochu PRově přišlo nové vedení města v čele s Hřibem z Pirátů, které řeklo, no tak teď s tou Čínou okamžitě přestaneme mluvit, začneme kamarádit s Taiwanem a tu smlouvu vypovíme. Na to přichází trochu absurdní reakce Číny, která říká: ‚Každý, kdo má ve svém názvu pražský, tu nebude vystupovat,‘ i když nemusí mít s Prahou nic společného,“ řekl Benda; dle něho to ukazuje na způsob myšlení, že čínská centrála řekne, a tak to je, zato v Česku to tak není. Pochválil však Zaorálka, že je to člověk, který zvládá hrát tu roli, kterou hrát má.
Třetím tématem byla ústavní žaloba na prezidenta. Vysvětlil, že jediným výsledkem toho je sesazení prezidenta. „Pak by měl člověk fakt pečlivě zvažovat, kdy takový krok použije,“ zmínil. Řekl i to, že zde to viděl spíše na předvolební operaci senátora Lásky a dalších, kdy jim končí mandát příští rok. „Představa toho, že za nejmenování ministra kultury nebo za zdržování jmenování ministra kultury a jmenování někoho jiného, by Ústavní soud mohl dospět k výroku, že zbavuje Miloše Zemana schopnosti být prezidentem a schopnosti znova kandidovat, já nevím, co by to v té zemi udělalo. Přece jen ho zvolila nadpoloviční část voličů, to jenom ty příkopy prohlubujeme,“ řekl.
Fotogalerie: - Rozpuštěné a vypuštěné
Poté se přešlo na téma přímé volby prezidenta. Moderátor pořadu řekl, že toto rozhodnutí tehdy převrátilo pyramidu moci v republice. „Byl vpuštěn žralok do dětského bazénku, má to konsekvence a může to vypadat, že prezidentská volba může být o nějaký řád důležitější než volby parlamentní,“ okomentoval tehdejší změnu volebního systému a zeptal se Bendy, zda je tu pochopení této situace?
Benda začal odpovídat. „Pokládám to za fatální chybu. Dodneška říkám, že jestli je něco, za co se v politice dnes a denně kaju a omlouvám, tak to je, že jsem umožnil přímou volbu prezidenta. Jako tehdejší předseda ústavněprávního výboru mám na tom velký podíl,“ přiznal. Řekl, že to však nesouvisí s postavou prezidenta, ale tradicí přímé volby, která zde není.
„Lze uvažovat o návratu zpět?“ mířila další otázka na Bendu. „Tuhle debatu jsem spustil já, Petr Fiala se k ní přidal, já bych to pokládal za správné. Ono to asi nějaký čas budeme muset vydržet. Ne každý chápe, že to není válka se současným prezidentem, kterého se to ani netýká, potřetí kandidovat nemůže, ale jde o systémovou změnu. K tomuto tématu však budeme muset dospět,“ rozvedl téma Benda. Prý změnu lze očekávat v řádu dalších jednotek až desítek let. „Některá témata se mají v politice nastolovat, ačkoliv přijdou na přetřes za pět deset, možná dvacet let.“
Pokud jde o výsledek ODS v dalších parlamentních volbách, zůstává optimistou a upozorňuje, že třeba Pirátská strana poráží občanské demokraty jen v průzkumech, ale ve volbách prohrává. Benda přitom v rámci strany patří mezi zastánce slučování pravice. Osobně dává přednost jednotné kandidátce ODS se zástupci KDU-ČSL a STAN. Stranu TOP 09, kterou stále vede Jiří Pospíšil, označil za „mrtvou“. „Topku už jako subjekt pohřbívám. Nezaslouží si resuscitovat,“ řekl. Témata TOP 09 jsou levicová, žádná pravicově konzervativní témata prý TOPka dle Bendy neřeší.
„Nesmíme podléhat dojmu, že když mě seřvou na Facebooku nebo na Twitteru, tak to je hlas lidu,“ řekl Benda u tématu konzervatismu. Ten je prý v Evropě na ústupu, Německo jde velmi doleva, avšak Visegrádská čtyřka je zatím malý ostrůvek. Dle Bendy jde o střet katolického a protestantského světa. V USA prý vyrůstá nová generace konzervativních lídrů, co jsou hodně činní na sociálních sítích, ale ne vždy to jsou trumpovci. „Tvoří v té kulturní válce mediálního mainstreamu takové pravicové a konzervativní komentátory, co chodí do těch pořadů. Jsou mimo politiku,“ bylo řečeno v pořadu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
