Matky s malými dětmi zůstaly náhle bez peněz. Průšvih s rodičovským příspěvkem, o kterém se nemluví

Co říkají rodiče

„Řekli mi, že mi zastaví rodičovský příspěvek, pokud nedoložím příjem otce. Ten pracuje načerno, bydlí po kamarádech a na soud čekám už dva roky,“ to je příklad vyjádření jedné z mnoha samoživitelek, které se svěřily na sociální síti s tím, že jim úřad práce pohrozil pozastavením rodičovského příspěvku, nebo tak již dokonce učinil, přestože k tomu nebyl důvod.

„Mně ho pozastavili. Rodičák byl psaný na mě, řádně jsem měla odpracováno, expartnera jsem tam ani neměla nikdy uvedeného, byl zapsán v jiné domácnosti. Najednou úřednice věděla, že mám nového přítele, a chtěla jeho příjem kvůli mému rodičáku, což jsem absolutně nepochopila: Nic jiného neberu, ani přídavky!“ popsala svou zkušenost s protiprávním jednáním úřadu práce další žena na rodičovské dovolené. „Neposlali mi rodičovský příspěvek proto, že prý neměli doloženou sepsanou dohodu o vyloučení posuzované osoby,“ napsala v uzavřené skupině Klubu svobodných matek jiná maminka o dalším neoprávněném požadavku.

(Jde o respondentky z uzavřené skupiny neziskové organizace Klub svobodných matek, pozn. red.)

Ani jeden z uváděných důvodů přitom není opodstatněný pro to, aby ženy s dítětem do čtyř let zůstaly nečekaně bez měsíčního příjmu. Redakci to potvrdilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Rodičovský příspěvek je „pro bohaté i chudé“

Infobox

Rodičovský příspěvek

– Nárok má každý rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do čtyř let věku.
– Příspěvek se vyplácí měsíčně až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč (v případě dvojčat 330 000 Kč).
– Výši měsíční vyplácené částky lze zvolit – rozhodující je výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství. Je-li možné denní vyměřovací základ stanovit u obou rodičů, vychází se ze základu, který je vyšší (aniž tento rodič žádá). Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, rodič si volí výši rodičovského příspěvku maximálně do částky 7 600 Kč měsíčně.

Příjem celé rodiny, tedy včetně otce dítěte nebo druha matky, se totiž posuzuje například u nároku na dávky, jako jsou přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Naopak rodičovský příspěvek je státní sociální podporou, u níž se pro určení nároku nezjišťují příjmy žadatele ani ostatních členů domácnosti, ale skutečnost, že rodič pečuje o dítě do čtyř let.

Pokud tedy například matka měla doložit příjmy kohokoliv pro účely jiné dávky, nemůže současně s tím být pozastaven i její rodičovský příspěvek, který pobírá pravidelně od narození dítěte. „Nedoložení rozhodného příjmu pro účely jiných dávek státní sociální podpory není a ani nemůže být důvodem pro zastavení výplaty rodičovského příspěvku,“ potvrdila Andrea Vašáková z Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud tak některý úředník činí, je to špatně.

Seznámení s novým přítelem, započetí nového vztahu nebo uplatňování či neuplatňování daňového zvýhodnění na děti, jak prý také některý úřad práce požadoval doložit, v žádném případě nejsou samo o sobě skutečnosti, které by měl úředník v případě rodičovského příspěvku zkoumat nebo kvůli nim hrozit pozastavením výplaty dávky, která je navázána na péči o dítě.

Pokud se dávka vyplácí a nejsou zjištěny důvody, které by měly vliv na stanovení nároku na dávku, pak není pro dodatečné vyzývání a dokládání dalších potvrzení důvod. Pokud ale neznáme konkrétní případy, nemůžeme se přesně vyjádřit, zda postup úřadu byl, či nebyl oprávněný.

Úřad práce ČR

Nepřátelská byrokracie působí existenční potíže

„V případě, kdy máme zjištění, která by měla vliv na stanovení nároku na dávku, pak je výplata zastavena a osoba vyzvána k doplnění. Jsme povinni reagovat na různá podání a prošetřovat je,“ zní ale dovětek, který dává prostor například pro anonymní nahlášení, která úřad hodlá prošetřit, a podobně.

Výše citované vyjádření úřadu práce o potenciálních zjištěních nepovažuje za šťastné ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková, protože rodičovský příspěvek vnímá jako náhradu ušlé mzdy, tedy jinými slovy jako „finanční kompenzaci za to, že je žena vzhledem k mateřství nucena dočasně opustit svoje běžné pracovní zařazení“. Zákon by podle ní měl mít jednoznačný výklad.

„Nutnosti zvýšené kontroly dodržování podmínek rozumím v případech státní sociální podpory, jako jsou dávky hmotné nouze a podobně. Naopak pokud je žena samoživitelka na rodičovském příspěvku, pak její existence, respektive její schopnost uživit sebe a dítě, závisí především na této dávce státní sociální podpory. Její výpadek může pak způsobit existenční potíže, zvýšené riziko zadluženosti a celkové míry chudoby,“ upozorňuje na důsledky, které následně dopadají na děti.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD:

Článek 32:

(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů.

(5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.

Článek 30:

(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.

(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.

Článek 26:

(3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje.

Muž na dvou židlích současně

Zmatek může nastat tehdy, pokud je například jeden z rodičů veden jako žadatel nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, kde se žádá o přídavek na dítě, porodné a rodičovský příspěvek. Jde například o situaci, kdy muž odejde z jedné rodiny a začne společně hospodařit v nové domácnosti s novou partnerkou, aniž je změna nahlášena úřadu práce. Do potíží tak může dostat žadatelky z obou rodin. „Dojde-li ke zjištění takovéto situace, přeruší se výplata těchto dávek a je třeba zjistit, do kterého okruhu osoba skutečně patří,“ podotýká Andrea Vašáková z MPSV.

Rodičovský příspěvek mohl být při narození potomka vybrán v maximální výši – v návaznosti na příjem otce dítěte. Pokud z domácnosti odešel, musí dojít ke změně a výměra dávky musí být stanovena podle denního vyměřovacího základu matky, v jejíž péči dítě zůstává.

„V tomto případě se pak stanoví rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. Do doby, než bude skončeno dokazování ohledně denního vyměřovacího základu matky a stanovení nové výše rodičovského příspěvku, může dojít k dočasnému přerušení výplaty rodičovského příspěvku. V případě, že matce nelze denní vyměřovací základ stanovit, může volit rodičovský příspěvek do výše 7 600 Kč měsíčně,“ vysvětlila Andrea Vašáková.

Pokud je výše dávky volena do 7 600 korun nebo na základě denního vyměřovacího základu ženy žadatelky, pak dávku není nutné zastavovat.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Více viz ČSSZ.

Nemělo by se dít za zády rodičů

V žádném případě ale k nevyplacení měsíčního příspěvku ani tak nemůže dojít bez předchozího upozornění. Buď se úřad o změně dozví přímo od osoby, která dávku pobírá, protože ta má oznamovací povinnost změn. Nebo krajská pobočka ze své samostatné úřední činnosti zjistí, že mohlo dojít ke změně skutečností, které jsou takzvaně rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. „V takovém případě nejprve vyzve písemně oprávněnou osobu k osvědčení skutečností rozhodných s tím, že pokud nedojde ze strany oprávněné osoby ke splnění této výzvy, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána,“ popisuje postup Andrea Vašáková a zdůrazňuje:

„K přerušení výplaty nebo odejmutí rodičovského příspěvku by nemělo dojít bez toho, aby se oprávněná osoba dozvěděla (na základě písemné výzvy krajské pobočky) o důvodu.“ Podle výpovědí žen se tak ale stává.

Případy se děly i v minulosti. Například jedné mamince z Olomoucka před lety rodičovský příspěvek zastavili a požadovali, aby doložila, že exekučně vymáhá výživné. Dávka byla pro ni tehdy jediný příjem a úřednice jí ještě telefonovala, že jej nakonec stejně nepošle, protože si zapomněla ofotit žadatelčin občanský průkaz. Aby žena zajela na úřad práce do příslušného města znovu, na to jí už nezbývaly peníze.

Osm dnů na důkazy

Ohlásit změnu bydliště, rozšíření či zúžení osob, potažmo příjmů v domácnosti mají žadatelé o státní sociální podporu do osmi dnů. „Oprávněná osoba – rodič pobírající rodičovský příspěvek – má ohlašovací povinnost ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona o SSP spočívající konkrétně v povinnosti písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu,“ formuluje přesné znění povinnosti Andrea Vašáková z MPSV.

Pokud došlo k neoprávněnému pozastavení, nebo úřad dokonce pobiratele předem vůbec na možnost pozastavení neupozornil a písemně jej nevyzval k případnému doložení skutečností, je namístě stížnost na úřední postup. V případě, že dojde k vydání rozhodnutí o odejmutí dávky, je namístě Odvolání. Důvodem pro odvolání může být i jen pouhá skutečnost, že úřad neinformoval o tom, že vůbec nějaké správní řízení o posouzení nároku zahajuje. Rozhodnutí také musí obsahovat přesné zdůvodnění, na základě kterého bude jasné, proč úřad dávku odejmul, a tedy bude možné ze strany žadatelky prokázat nepřiměřenost nebo neoprávněnost odejmutí.

Pochybeními některých úřadů práce jsme se zabývali v kauze samoživitelek šizených prostřednictvím „fiktivního výživného“: